Zpovídáme Čechy v zahraničí: Situace ohledně koronaviru v Saúdské Arábii

Eliška Jandová – zdravotní sestra a nadšená cestovatelka v jedné osobě. S Eliškou už jsme si povídali o tom, jak se žije v Saúdské Arábii, nyní jsme se zeptali na otázky ohledně aktuální situace související s nákazou novým typem koronaviru. Pokud vás tato země nadchla, sledujte Eliščin Instagram, kam pravidelně přidává fotografie a zajímavosti ze svého života.

Jak vypadá současná situace v Saúdské Arábii? Panují zde nějaká speciální opatření?
V první řadě musím říct, že jsem v nařízené domácí karanténě, jelikož jsem byla na začátku března na krátké dovolené v České republice. Sleduji proto veškerá opatření z povzdálí. Nejvíce přes naši pracovní skupinu, kde si s kolegy posíláme nejnovější nařízení.

Asi bych začala tím, že nejdříve to začalo strachem, že nás nepustí ze země. Já na dovolenou odjela za 5 minut 12 a musela jsem se vrátit dříve, než jsem měla v plánu, protože 15. 3. Saúdská Arábie uzavřela hranice a už bych neměla možnost návratu. Můj týden dovolené se změnil na zběsilou honbu za letenkami, které mi letecká společnost několikrát stornovala, a dokud jsem neprošla letištní kontrolou v Rijádu, nevěřila jsem, že se opravdu dostanu zpět. 

Saudi postupně kopíruje nařízení ostatních států. Nejdříve uzavřela hranice a nařídila povinnou karanténu komukoli, kdo se vrátil z dovolené. Poté zavřela nákupní centra, kina, restaurace i školy. Ve zdravotnictví zrušili praxi pro studenty. Poté nařídila povinné 14denní volno pro pracovníky s astmatem a těhotné ženy. V compoundech máme zakázané návštěvy a teď nově zavřeli všechna společenská místa, jako je tělocvična, bazén či restaurace.

Nemocnice také, dle mého názoru dost pozdě, nařídila omezení návštěvních hodin, které o pár dní změnila na úplný zákaz návštěv, což je správný krok, jelikož na návštěvu chodilo k jednomu pacientovi často i  15–20 rodinných příslušníků. Bohužel spousta lidí to nechápe a nelze jim to vysvětlit, a tak kolegyně na oddělení musejí několikrát denně volat ochranku, aby lidem vysvětlila situaci nebo je vyvedla.

Také se omezilo množství sitterů (pečovatelů – v Saudi má každý pacient nárok na jednoho pečovatele, který je s ním 24/7 na pokoji). Jen pacienti s těžkou diagnózou, imobilní či psychicky nemocní mají od teď nárok na sittera a sitter se musí evidovat a kontroluje se mu pravidelně teplota.

Nyní se situace začíná přiostřovat. Určitá oddělení jsou zavřená, ruší se neakutní operace. Sestry z oddělení, která nejsou momentálně tak vytížená jako pooperační péče nebo endoskopie, se školí na „aripové“ sestry, protože právě lůžka na těchto odděleních se v případě potřeby použijí pro nemocné nakažené COVID-19.

Musíte u sebe mít vždy svůj „badge“ (osobní jmenovku s vaším číslem), aby jste případné kontrole mohli prokázat, že jste v nemocnici oprávněně. V nemocnici je několik stanovišť na mytí rukou, na cestě z autobusové zastávky do nemocnice jsou značky, které označují minimální nutnou vzdálenost jednotlivých osob. 

Momentálně, jelikož jsou některá oddělení uzavřená, se šetří personál a dostáváme extra volno, ale musíme být na dosah telefonu a v případě emergency být připraveni přijít do práce.

Největší komplikací se stává to, že vláda zakázala provoz taxi. Jelikož tu není žádná městská hromadná doprava a dost často se vám stane, že zmeškáte autobus, který vás veze z nemocnice zpět do compoundu, nevím jak tuto situaci budeme řešit. Zatím nám vedení řeklo, že si máme s předáním služby pospíšit, aby jsme bus nezmeškali. Protože pokud nás policie chytí v taxi, dostaneme vysokou pokutu. Od včerejšího dne vláda nakázala zákaz vycházení od 19 do 6 hodin pod pokutou 65 000 Kč.

Zdá se, že Saudi šla do sebe a opravdu se snaží, jelikož počet nakažených začíná postupně růst.

Jak to vnímají místní lidé? Mají strach nebo jsou spíše v klidu? (Nosí roušky/zůstávají doma?)
Jen z toho co jsem stihla vypozorovat na letišti: letěla jsem 14. 3. z Prahy přes Amman do Rijádu. V té době ještě ani v Čechách téměř nikdo roušku nenosil. Byla jsem překvapená, že největší počet lidí s rouškou nebo kapesním antibakterálním gelem jsem viděla v letadle do Rijádu. Řekla bych tak 15 % cestujících mělo nějakou ochranu nebo i gumové rukavice. Nemyslím si, že tohle bude platit pro lidi z okrajových oblastí nebo pro beduíny. Bohužel k otázce nedokážu zatím více říct.

Jak nyní probíhá tvůj všední den? Dotýkají se tě osobně všechna ta opatření?
Jelikož jsem zavřená v karanténě ve svém pokoji v compoundu, tak pouze sociální izolace. Pravidelně samozřejmě sleduji dění v České republice, kontroluji pracovní e-mail a komunikuji se svými nadřízenými a kolegy přes internet. Snažím se chodit na terasu, ať mám nějaký přísun vitamínu D, zacvičit si, uvařit a hlavně být v kontaktu s rodinou a přítelem alespoň přes internet. Někdy pomáhám svým mladším sourozencům s učením, protože rodiče chodí denně do práce. Alespoň takto můžu být trošku užitečná i takto na dálku. Večer, když vím, že je venku minimum lidí, si chodím zaběhat. Jeden okruh v compoundu je asi 2,5 km.

Jak hodnotíš úroveň zdravotnictví v Saúdské Arábii? Cítíš, že má vaše země všechno pod kontrolou? Je o nakažené lidi dobře postaráno?
Nevím o žádném nakaženém, který by ležel přímo v naší nemocnici, je ale možné že se ke mně tato informace zatím nedostala. Nemocnice zrušila neakutní operace a mám pocit, že si šetří síly na vlnu nemocných, která může přijít. Jak jsem říkala, některá oddělení se uzavřela úplně, jiná se připravují na to, co může přijít. Je to hlavně proto, že spousta zdravotníků se nemohla vrátit zpět – od nás zůstaly čtyři kolegyně zaseklé na Filipínách – anebo je spousta z nich, stejně jako já, v domácí karanténě. Od kolegyní mám informace, že i naše nemocnice musí zamykat roušky, protože se nepřirozeně rychle „ztrácejí“.

Každý den se nařízení z nemocnice liší. Ráno obdržíme informační e-mail a v poledne ho vyvrátí jiným. Zatím se tu s tím perou, ale to je teď podle mě všude.
Na letišti například stálo několik lidí v ochranných oblecích, kteří byli připraveni kontrolovat teplotu všem pasažérům. Všichni jsme kolem nich museli projít, ale nezkontrolovali jediného cestujícího. Dává mi to tu takový pocit, že Saudi se snaží vypadat zodpovědně a připravená, ale není všechno takové, jaké se zdá.
Nechci být pesimistická, ale nevím jestli Saudi někdy upřímně vypustí všechny informace ohledně COVID-19. Nevěřím, že má tak nízké číslo nakažených. K dnešnímu dni zveřejnili číslo 767.

Opravdu mě teď mrzí, že v těchto zlých časech nemůžu být podporou našemu českému zdravotnictví. S úžasem sleduji, jak jsou k sobě lidé hodní a laskaví a navzájem si šijí roušky. Je spousta dobrovolníků, co zadarmo pomáhají seniorům nebo rozváží jídlo a nabízejí další výpomoc. Jsem na nás jako na národ strašně pyšná a věřím, že to společně zvládneme.

Děkujeme Elišce za rozhovor. Přečtěte si také, jak to aktuálně vypadá v jiných zemích:

• Řecko – Rozhovor s Pavlou Smetanovou
• Egypt – Rozhovor s Alenou El Bakr
• Malajsie – Rozhovor s Lenkou Gazdovou
• Indie – Rozhovor s Darjou Black
• Španělsko – Rozhovor s manželi Nečasovými
• Francie – Rozhovor s Markétou Bohatou
• Malta – Rozhovor s Michaelou Vajdovou
• Čína – Rozhovor s Janem Linhou
• Nepál – Rozhovor s Markétou Vitákovou