Sdílet
Pokud vyrážíte na dovolenou do Turecka a domluvíte se německy nebo anglicky, komunikace tady pro vás nebude problém. Ovšem je dobré se naučit i pár frází z místního jazyka. Turečtina je oficiální jazyk Turecka a turecké části Kypru. Je to turkický jazyk, který se píše latinkou. Nebylo tomu však vždycky, latinka byla zavedena až ve 20. století, předtím se psalo tureckým osmanským písmem.
Turečtina nemá rody (ženský, mužský), nerozlišuje příslovce od přídavných jmen a má pravidelné časování a skloňování. Je velmi podobná dalším jazykům: azerštině, turkmenštině, kazachštině, kyrgizštině, ujgurštině a uzbečtině. Spisovná turečtina se nejvíce blíží turečtině v Istanbulu. Dále na východ se občas mohou vyskytnout nářečí.
Výhodou je, že se všechno čte tak, jak se píše. Ovšem mají několik speciálních znaků, které je potřeba se naučit správně vyslovovat: Ğ – toto g se nevyslovuje, C – vyslovujeme jako dž, J – vyslovujeme jako ž, Y – vyslovujeme jako j, Ş – vyslovujeme jako š, Ç – vyslovujeme jako č, Ö – jako byste chtěli vyslovit o, ale řeknete e, Ü – jako byste chtěli vyslovit u, ale řeknete i.
Základní fráze
- Günaydın! – Dobrá ráno!
- İyi günler! – Dobrý den!
- İyi akşamlar! – Dobrý večer!
- İyi geceler! – Dobrou noc!
- Hoşçakal! – Na shledanou.
- Merhaba! – Ahoj!
- Evet. – Ano.
- Hayır. – Ne.
- Pardon. – Promiňte.
- Lütfen. – Prosím.
- Teşekkürler. – Děkuji.
- Bir şey değil. – Není zač.
- Nerede? – Kde je?
- Nasılsın? – Jak se máš?
- İyiyim. – Mám se dobře.
- İngilizce biliyor musunuz? – Mluvíte anglicky?
- Kaç? – Kolik?
- lokanta – restaurace
- eczane – lékárna
- otobüs terminali – autobusové nádraží
- tren garı – vlakové nádraží
Číslovky
- sıfır – nula
- bir – jedna
- iki – dva
- üç – tři
- dört – čtyři
- beş – pět
- altı – šest
- yedi – sedm
- sekiz – osm
- dokuz – devět
- on – deset
- yüz – sto
- bin – tisíc
