Zpovídáme Čechy v zahraničí: Situace ohledně koronaviru v Malajsii

Lenka je milovnice Asie, kterou osud dovedl až k životu v Malajsii – zemi plné úžasných lidí, skvělého jídla, krásné přírody a neuvěřitelně rozmanité kultury. Setkáte se s ní u nás na Cestolinu v diskuzích nebo ji můžete sledovat na webu Češka v Malajsii.

Jak vypadá současná situace v Malajsii? Panují zde nějaká speciální opatření?
V Malajsii byla včera večer (16. 3.) vyhlášena opatření směřující k potlačení šíření viru, která budou platit od zítra 18. 3. do 31. 3. Zavírají se všechny druhy státních i soukromých škol, restaurace, bary, ruší se veškeré veřejné akce, zakazují se všechna větší shromáždění včetně modliteb. Otevřeny budou pouze obchody s jídlem a základními potřebami, rozvozy jídla a další nezbytné služby. Cizincům je zakázán vstup do země, Malajci nesmí opustit zemi a ti, co se do Malajsie vrátí, musí být 14 dní v karanténě, za což dostanou od státu finanční náhradu. Velké firmy jako Perodua, Honda a další zastavují dobrovolně provoz, aby pomohly s omezením pohybu obyvatel.

Jak to vnímají místní lidé? Mají strach nebo jsou spíše v klidu? (Nosí roušky/zůstávají doma?)
Místní lidé, co se týče Langkawi, kde žiji, jsou v klidu. Žádný případ nákazy se zde prozatím nevyskytl, takže tady k žádné panice ani hysterii nedochází. Obecně dle reakcí mého okolí i z toho, co čtu na sociálních sítích, jsou Malajci většinou v klidu, nařízení vlády respektují a jsou za něj rádi. Přeci jen k nám míří spousta turistů a riziko je vysoké. Všichni si uvědomují, že uzavření hranic je pro všechny z nás důležitý bezpečnostní krok. Po včerejším vyhlášení opatření se lidé ve městech začali zásobovat potravinami a vytvářely se dlouhé kolony mezi Johor Bahru a Singapurem, kam jezdí spousta Malajců za prací. Tady na Langkawi je ale klid.

Nutno ještě říci, že mentalita Malajců je diametrálně odlišná od té naší. Většina obyvatel země je věřících (65 % muslimové + buddhisté, hinduisté, taoisté) a jejich víra jim pomáhá situaci zvládat. Věří, že vše dobré i špatné je od Boha, věří na jeho vůli a věří i v to, že pokud nepoleví ve své víře a modlitbách, vše bude zase dobré. Pro nás je tento způsob myšlení nepochopitelný, hraničící s rezignací, lidem tady ale jejich víra dodává potřebný klid a vnitřní rovnováhu, což jim pomáhá lépe zvládat složité životní situace.

Jak nyní probíhá tvůj všední den? Dotýkají se tě osobně všechna ta opatření?
Už po uzavření ČR jsem se ocitla bez práce – mojí hlavní činností jsou služby průvodce pro Čechy a Slováky tady na Langkawi. Je ale březen a sezóna už pomalu končila, takže s úbytkem zákazníků jsem počítala, jen to přišlo o něco rychleji a náhleji. Jelikož turistický ruch živí také manžela, tak jsme od zítřka bez práce oba dva. Budeme doma a chodit se bude pouze pro jídlo. Ani jeden z nás se z toho nijak nehroutíme, jsme zvyklí žít relativně skromně a necítíme se nijak omezeni. Naopak stejně jako většina ostatních nařízení vítáme. Jedinou mojí obavou je to, zda se v létě podívám do ČR za rodiči, jak jsem si plánovala.

Jak hodnotíš úroveň zdravotnictví v Malajsii? Cítíš, že má vaše země všechno pod kontrolou? Je o nakažené lidi dobře postaráno?
Malajsie měla již od začátku poměrně důkladná opatření – omezení vstupu pro Číňany, kontroly teploty na letištích a na některých významnějších památkách a v hotelech. První měsíc a půl u nás nebyl počet nemocných nijak závratný, to se bohužel změnilo po velkém náboženském setkání v Kuala Lumpur. Vláda se snaží všechny účastníky monitorovat, počet lidí zde byl ale obrovský a čísla nemocných rychle rostou.

Každopádně věřím, že to zvládneme. Malajsie již kdysi úspěšně potlačila menší epidemii, která vznikla u města Ipoh a je WHO hodnocena jako jedna ze zemí, které mají vysokou úspěšnost zvládání epidemií. S místním zdravotnictvím už mám také zkušenosti a přijde mi srovnatelné s naším, soukromé kliniky, kterých je zde spousta, jsou ještě lepší. Spousta lidí žije v představách, že Asie = bydlení v bambusových chatrčích a životní úroveň „středověk“. Malajsie je ale dost vyspělá země a popravdě já jsem ráda, že jsem aktuálně zde a ne v ČR. Cítím se tu bezpečně.

Na závěr bych všem ráda vzkázala, že není nutné podléhat hysterii a panice a obávat se cestování. Ano, na chvíli budeme všichni muset své aktivity omezit, díky nim situaci ale zvládneme a zase se budeme moci vrátit k cestování a dalším svým koníčkům.

Dále, pokud se nacházíte v Malajsii nebo v jiné cizí zemi či se jen chcete dozvědět nějaké informace, vždy věřte pouze oficiálním zdrojům, případně se obraťte na příslušnou ambasádu. Za dva dny jsem se setkala již s řadou dezinformací, které pramení většinou ze špatného porozumění cizí řeči. Následkem je pak zbytečná panika, která ničemu nepomáhá.

Děkujeme Lence za rozhovor. Přečtěte si také, jak to aktuálně vypadá v jiných zemích:

• Řecko – Rozhovor s Pavlou Smetanovou
• Egypt – Rozhovor s Alenou El Bakr
• Indie – Rozhovor s Darjou Black
• Španělsko – Rozhovor s manželi Nečasovými
• Francie – Rozhovor s Markétou Bohatou
• Malta – Rozhovor s Michaelou Vajdovou
• Čína – Rozhovor s Janem Linhou
• Saúdská Arábie – Rozhovor s Eliškou Jandovou
• Nepál – Rozhovor s Markétou Vitákovou