Zpovídáme Čechy v zahraničí: Situace ohledně koronaviru na Maltě

Michaela žije na ostrově Malta společně se svým českým přítelem a čivavou. Bydlí v malém městečku blízko hlavního města Valletta, kde o turisty nezavadíte. Vrhla se do hlubin podnikání a pomocí projektu Angličtina na Maltě, zajišťuje pro Čechy a Slováky jazykové pobyty, které jsou plné nejen angličtiny, ale i moře, slunce a zábavy. Michaelu můžete mimo jiné také sledovat na jejím facebooku.

Jak vypadá současná situace na Maltě? Panují zde nějaká speciální opatření?
Určitě je znát, že se něco děje. Ulice, jindy plné turistů i družných Malťanů, nyní zejí prázdnotou. 

Opatření na Maltě máme už celkem dost, ale nejsou tak striktní jako v České republice nebo v jiných zemích. Přicházejí postupně s narůstajícím počtem nemocných. První opatření jsme zaznamenali 11. března, kdy Malta zastavila lety z/do Francie, Německa, Španělska, Švýcarska a Itálie i lodní spojení se Sicílií. Zároveň byly zrušeny venkovní akce nad 2 000 osob a vnitřní akce nad 750 lidí. O dva dny později se zavřely všechny školy, včetně škol jazykových.

Jakmile byl zaznamenán první případ lokálního přenosu, což bylo 16. března, zavřela se všechna veřejná místa jako bary, restaurace, kavárny, fitka, kina, muzea, kluby, diskotéky, trhy, bazény, herní prostory, kasina a sázkové kanceláře. V sobotu už byly zrušeny veškeré příchozí i odchozí lety. K dnešnímu dni (23. března) se zavřely také všechny obchody s nabídkou produktů a služeb, které nejsou nezbytně nutné, jako jsou obchody s oblečením, kosmetikou, sportovními potřebami, kadeřnictví apod. a oficiálně se zakázalo veřejné shlukování.

Co se týká hromadné dopravy, v autobusech se nesmí stát, povolen je pouze stejný počet cestujících, jako je míst k sezení. Každou noc se autobusy dezinfikují.

Nouzový stav nebo zákaz vycházení z domu tady neplatí. Karanténa je povinná pouze pro osoby, které se v nedávné době vrátily ze zahraničí, a to v délce 14 dní. Její dodržování kontroluje policie a pokuta za nedodržení je 3 000 EUR. Nošení roušek není oficiálně přikázáno ani doporučeno.

Jak to vnímají místní lidé? Mají strach nebo jsou spíše v klidu? (Nosí roušky/zůstávají doma?)
Co se týká přístupu místních, řekla bych, že je spíše laxní. Především staří lidé se často scházejí na ulicích, diskutují a dotýkají se jeden druhého, jako by se nic nedělo. Roušky většina lidí nenosí, spíše naopak, když jdete v roušce či šátku, většinou na vás divně koukají. Včera jsme si byli nakoupit a asi z 20 lidí, které jsme cestou a v obchodě potkali, jsme měli šátek přes dýchací cesty pouze já a přítel a ještě jeden pán. Prodavači měli samozřejmě roušky a rukavice. Jinak nikdo. Stejnou zkušenost mají i naši přátelé, kteří žijí v jiných částech Malty.

Velmi mě překvapilo, když v den, kdy vláda doporučila, aby staří lidé, kteří jsou nejvíce ohroženi, nevycházeli z domu, byly ulice i obchody plné právě starých lidí. Jsou i jedinci, kteří porušují karanténu, jeden francouzský občan byl nachytán mimo domov dokonce 5×. Častým nešvarem bylo také tvoření skupinek na lavičkách na veřejných místech a pokusy o „přečůrání systému“. Například, když se musela zavřít všechna fitness, udělali si lektoři skupinové lekce venku na pláži, nebo po zrušení škol začali někteří rodiče využívat soukromé učitele apod. I z toho důvodu byl pravděpodobně oficiálně přikázán zákaz shlukování a zavádějí se čím dál tím přísnější opatření, které my osobně vítáme.

Samozřejmě jsou i lidé, kteří situaci berou vážně a zodpovědně. Některé instituce zavřely dobrovolně ještě dříve, než to bylo přikázáno vládou. Do většiny obchodů, lékáren, bank apod. pouštějí zákazníky pouze v určitém počtu (2–5 osob). Někde vám dokonce všechny potraviny dávají do tašky sami prodavači, kteří mají roušku a rukavice, a vy jako zákazník nesmíte na nic sahat. Všimla jsem si i Čechů, kteří se pustili do šití roušek a nabízejí je krajanům :)

Podobně jako v Itálii, i tady v některých oblastech lidé zpívají na balkonech a hrají na nástroje. Zaznamenali jsme i večerní potlesk na počest zdravotníkům.

Tím, že ulice už jsou povětšinou prázdné, pevně věřím, že spousta lidí sedí zavřených doma v karanténě, stejně jako my, i přesto, že není povinná.

Jak nyní probíhá váš všední den? Dotýkají se vás osobně všechna ta opatření?
U nás platí přesně to, že každá mince má dvě strany.

Na jednu stranu se nás současná opatření moc nedotýkají, jelikož já i partner pracujeme z domu. Vstaneme, dáme si snídani a usedneme k práci. Večer si zacvičíme nebo si čteme, vzděláváme se, pracujeme na společných projektech, chodíme na procházky se psem. Bude to znít možná divně, ale vlastně jsem v takové dobrovolné karanténě už nějakou dobu :) Víceméně se tedy pro nás nic nemění, kromě dojíždění na schůzky a akce s našimi klienty a návštěvy našich partnerů.

Na stranu druhou se mně současná situace dotýká velmi. Jelikož se živím zajišťováním jazykových pobytů na Maltě pro Čechy a Slováky, kteří teď nyní do zahraničí cestovat nemohou, přišla jsem o zdroj příjmu. Sezóna už pomalu začíná a klienti jsou nuceni pobyty přesouvat na pozdější termíny, případně je úplně ruší. Pevně proto věřím, že se do léta celá situace ohledně koronaviru uklidní a lidé budou zase moci svobodně cestovat.

Nikdo však neví, jak dlouho bude tento stav trvat a kdy se hranice otevřou, snažím se proto stále hledat nové cesty, jak v podnikání pokračovat a dopřát lidem jazykové vzdělání. Jednou z nich jsou online lekce angličtiny s rodilými mluvčími, které budou vysílány živě přímo z Anglie rovnou do studentova obýváku.

Jak hodnotíte úroveň zdravotnictví na Maltě? Cítíte, že má vaše země všechno pod kontrolou? Je o nakažené lidi dobře postaráno?
Zdravotnictví na Maltě shledávám na velmi dobré úrovni, a to především co se týká veřejné nemocnice, která je na Maltě pouze jedna – Mater Dei. Se soukromými lékaři, kteří běžně ordinují v lékárnách a účtují si peníze na ruku, s těmi už tak dobrou zkušenost nemám. Každopádně nemocnice hlásí, že je připravena. Dle posledních informací mají pro péči o pacienty s COVID-19 vyhrazeno 680 lůžek a 100 lůžek na jednotce intenzivní péče pro těžší případy. Zřízena byla i separátní pohotovost pro urgentní příjmy s podezřením právě na koronavirus. Všechny běžné návštěvy lékařů a nedůležité operace byly přesunuty na pozdější termín.

Stejně jako všude ve světě, je i tady zdravotních pracovníků málo, a právě teď jsou nejvíce vytíženi. Aby se udržel současný stav, když jsou školy zavřené, zajišťuje nemocnice pro svůj personál hlídání dětí do 12 let věku, což mně osobně přijde hrozně fajn.

Myslím, že o nemocné je postaráno dobře. Netroufnu si však říci, jestli by to maltské zdravotnictví zvládlo, kdyby čísla nemocných začala narůstat po stovkách.

Závěrem bych chtěla apelovat na všechny, ať už v Čechách nebo na Maltě „Chovejte se prosím zodpovědně, noste roušky a pokud nutně nemusíte, nevycházejte z domu. Respektujte karanténu, má to smysl.“ A protože chápu, jak těžké může být sedět zavřený doma několik týdnů, a ještě třeba s dětmi nebo sám, vytvořila jsem podpůrnou facebookovou skupinu „Z pohodlí domova aneb Anamáci v karanténě“, jejímž cílem je vzájemně se inspirovat, jak se doma zabavit a jak smysluplně využít volný čas. Sdílíme tipy na online cvičící lekce zdarma, nápady na zábavu s dětmi, různé výzvy i tipy na cenově zvýhodněné online produkty a služby od malých českých a slovenských podnikatelek, které bych tímto ráda podpořila. Prostě vše, co se dá dělat z pohodlí domova a pomůže nám to „domácí vězení“ přežít v dobré psychické i fyzické kondici. Jste vítáni! Společně to vše zvládneme :) Držte se!

Děkujeme Michaele za rozhovor. Přečtěte si také, jak to aktuálně vypadá v jiných zemích:

• Egypt – Rozhovor s Alenou El Bakr
• Řecko – Rozhovor s Pavlou Smetanovou
• Malajsie – Rozhovor s Lenkou Gazdovou
• Indie – Rozhovor s Darjou Black
• Francie – Rozhovor s Markétou Bohatou
• Španělsko – Rozhovor s manželi Nečasovými
• Čína – Rozhovor s Janem Linhou
• Saúdská Arábie – Rozhovor s Eliškou Jandovou
• Nepál – Rozhovor s Markétou Vitákovou