Španělsko od 2 319 Kč
Zobrazit zájezdy

Pětičlenná rodina žije každou chvíli v jiném koutu světa. Překonali strach a věří worldschoolingu

Pětičlenná rodina žije každou chvíli v jiném koutu světa. Překonali strach a věří worldschoolingu

Rodina Tatransky – překladatelé Lucka a Karel a tři děti, seznamte se. Jsou skvělým příkladem, že všechno jde. Stačí chtít, a to navzdory školskému systému v ČR i zdravotním problémům dětí. Zeptali jsme se maminky Lucky, jak zvládá práci na cestách, vzdělávat své děti a kam všude už se podívali.

Ahoj Luci, kdy se u tebe projevila láska k cestování? Cestovala jsi už jako dítě?
Ahoj. Možná tě to překvapí, ale naše rodina paradoxně nikdy moc necestovala. Mám pocit, že poprvé jsem vyjela za hranice se sborem, a to do východního Německa. První opravdová veliká cesta přišla, když mi bylo 17 let. Jela jsem navštívit tetu a její rodinu do Ameriky a pět týdnů se protáhlo na rok.

Byla to právě vášeň pro svobodu a možnost často cestovat, že z tebe je externí překladatelka z povolání? Nebo se to vše tak nějak stalo?
To je skvělá otázka a naťukla jsi pro mě hodně důležité téma – svoboda. Já ji cítím dost silně a hodně se mnou hýbe, pokud mi ji někdo nesmyslně omezuje. Když můžu objevovat svět, mám pocit naprosté svobody, a proto tento životní styl s rodinou praktikujeme. Manžel překládá už 20 let a pro mě to byla vždy součást i mojí práce. Když jsem tedy po mateřské přemýšlela, jak si na cestách vydělávat, práce překladatelky byl logický krok.

Vaše rodina je známá tím, že cestujete dlouhodobě hned se 3 malými dětmi. V ČR je to stále poněkud zvláštní, ale potkáváte takto v zahraničí jiné rodiny s dětmi?
Spoustu! Potkáváme hlavně worldschoolery (vysvětleno dále v rozhovoru) z USA, Británie a Austrálie, ale známe i několik rodin z Česka. Tím, jak přibývá profesí, které nejsou závislé na jednom místě, přibývá i rodin, které praktikují tento životní styl.

Co byla asi největší překážka na začátku, když jste se rozhodli cestovat – celá rodina?
Nevím, zda bych to nazvala překážkou, byla to spíš výzva. Museli jsme překonat strachy, které v nás vytváří společnost, a věřit tomu, že přesto, že to, co děláme, není úplně standardní, tak je to něco, co je přesně šité na míru našim potřebám. Jednoduše jsme si šli za svým snem i přes to, že si hodně lidí kolem nás klepalo na hlavu a snažilo se nás odradit.

Jednoduše jsme si šli za svým snem i přes to, že si hodně lidí kolem nás klepalo na hlavu a snažilo se nás odradit.

Které země jste takto navštívili? Kam by ses ráda ještě jednou vrátila?
Asi zde zmíním je ty země, ve kterých jsme se zdrželi měsíc a déle: Španělsko, Portugalsko, Francie, Nizozemsko, Chorvatsko, Řecko, USA, Thajsko, Vietnam a Indonésie. Určitě se ještě chceme vrátit do jihovýchodní Asie, ale tento rok bychom se rádi podívali na osm měsíců do Mexika a Střední Ameriky, takže to bude muset počkat na příští podzim.

Páni. Asi jste poznali hodně lidí, různorodou kulturu i si vyzkoušeli řadu jazyků. Ty s manželem umíte AJ a NJ, ale co děti? Jak se zvládají domlouvat?
Nejstarší dcera se narodila během naší tříleté návštěvy USA, a tak má i americké občanství. Protože jsme se vraceli krátce po porodu domů a nechtěli jsme, aby přišla o možnost se do Ameriky vrátit, mluvili jsme na ni anglicky. Když se pak narodily další dvě děti, jen jsme v tom pokračovali. Takže všechny naše děti jsou bilingvní. To jim cestování dost ulehčuje. Když narazí na děti, které anglicky nemluví, tak používají univerzální jazyk – hru. Děti to mají trochu jinak než my dospěláci a tyhle věci moc neřeší.

Zmínila jsi termín worldschoolingu. U nás není tento pojem zatím moc známý. Přiblížíš ho, prosím, čtenářům?
Worldschooling je životní styl. Worldschoolery se označují rodiny, které cestují s dětmi po světě a ke vzdělávání využívají podněty, které na cestách přicházejí. Dalo by se říct, že školou jim je celý svět. Tuto formu pak někteří doplňují domácím vzděláváním, jiní jsou zase zastánci unschoolingu neboli sebeřízeného vzdělávání.

Takže s manželem děti vyučujete sami? Nebáli jste se toho na začátku?
My jsme právě jedna z rodin, které dává smysl unschooling, takže jsme dětem k dispozici v případech, že je něco zaujme a chtějí se o tématu dozvědět víc. Od začátku jsme věděli, že tohle je naše cesta, takže jsme se toho vůbec nebáli. Možná snad jen toho papírování, ale i to se dá s trochou cviku zvládnout :-)

“S chutí do toho a půl je hotovo,” jak se říká. Hodně lidí má problémy se pracovně koncentrovat doma, natož pak v zahraničí u moře. Jak ty zvládáš svou práci na cestách a ještě péči o rodinu? Máš nějaké triky proti prokrastinaci?
V naší rodině zajišťuje velkou část příjmu manžel. Já pracuji většinou dopoledne, kdy si děti hrají, nebo pak v noci, když spí. Upřímně, já jsem všechno, jen ne dobrý příklad dokonale zvládnutého time managementu – to je můj muž. Já jsem prokrastinátor, který potřebuje být pod tlakem, aby podal co nejlepší výkon.

Kromě nedostatku financí a jazykové bariéry se hodně lidí bojí cestovat ještě z důvodu strachu z nemocí. Jak je to u vás? Přece jen děti na cestách a nemoci…
V tomto směru se naopak snažíme bořit mýty – zdravotní problémy nemusejí být překážkou v cestování. Dvě z našich tří dětí mají zdravotní trable, které nám občas dost znepříjemní život. Pětkrát denně berou léky a jednou za půl roku (teď jsme to „ukecali“ na osm měsíců) musejí na testy, které nám řeknou, zda je léčba dostatečná. Také se mohou dostat do ohrožení života pokaždé, když zvrací, mají horečky nebo utrpí větší úraz. V tu chvíli potřebují být co nejdříve dopraveni do nemocnice. Ale ani to nás nezastavuje v objevování světa. Důležité je se s nemocí detailně seznámit a být připraven na všechny možné varianty. Prostě nic nepodcenit a hlavně zůstat pozitivní.

Zdravotní problémy nemusejí být překážkou v cestování.

Máte tedy asi dobře vybrané cestovní pojištění. Jaké bys doporučila našim čtenářům?
Ano, dobré cestovní pojištění je pro nás naprostou nutností! Využíváme roční pojištění TrueTraveler s opravdu vysokými pojistnými výlohami a jsme naprosto spokojeni.

A poslední otázka, Luci. Kdybys měla čtenáře pozvat někam po Evropě, kam by to bylo?
Asi by to bylo Španělsko, které nám naprosto učarovalo, hlavně tedy Andalusie. Je tam nádherné moře a příroda, souzníme s mentalitou místních lidí i jejich kulturou, mají skvělé jídlo a víno. Je to takový náš druhý domov.

Chcete život této nekonvenční rodinky sledovat?

Mrkněte se, jak se měla rodina na Bali a Lomboku 

Autor: Hana Šormová 

Komentáře

Buďte první, kdo článek okomentuje.

Komentáře mohou přidávat pouze přihlášení uživatelé

Přihlaste se nebo si vytvořte profil ve formuláři níže. Stačí napsat Váš komentář a zadat e-mailovou adresu pod kterou se chcete registrovat. Následně Vám pošleme na e-mail potvrzovací odkaz, kterým registraci dokončíte a vložený komentář se zveřejní.
    Odesláním formuláře jsem srozuměn(a) s informacemi o zpracování osobních údajů