Jak skloubit práci na full time a cestování aneb jak využít čas a ušetřit peníze

Tomáši, ty pracuješ na full time v kanceláři. Minulý rok jsi však navštívil více než 10 destinací. Kde bereš na cestování čas?
Je to trochu taková alchymie s časem. Vždy se snažím využít státní svátky a víkendy k tomu, abych vytěžil co nejvíce času na cestování. Loni jsem ze všech státních svátků snad jen jeden jediný strávil v Česku a ne na cestách. Stejně tak se snažím termínově odlétat ideálně v pátek večer, čímž zase bezprostředně získám dva následující volné víkendové dny.

Když se mi podaří takto najít letenku např. s odletem v pátek večer a návratem v neděli večer, tak mám k dispozici téměř 9 dní v destinaci a stojí mě to pouze 5 dní dovolené v práci. Rámcové plány si často dělám už s ročním předstihem, kdy si vymezím termíny, do kterých zasahují státní svátky, ujasním si rámcovou představu o destinacích, které jsou v těchto termínech vhodné k návštěvě, a pak už jen číhám na letenky za výhodné ceny.

Několik let jsi pracoval jako sales manager pro jednu z největších cestovní kanceláří v České republice, takže máš přehled. Jaké jsou nejoblíbenější destinace pro Čechy? Je to stále Řecko, Chorvatsko, Egypt a Itálie?
Trendy v cestování se poslední roky poměrně dynamicky měnily. Je to způsobeno především díky silné ekonomice v posledních letech, která má na svědomí bohatnutí Čechů a pak také snazší cestování do exotických zemí. Nejedná se ani tak o změny ve smyslu preferencí destinací, ale spíše o změny ohledně délky, frekvence a kvality. Zatímco dříve Češi strávili zpravidla jednu 11denní nebo dvoutýdenní dovolenou u moře v hotelu nižší kategorie, nyní se zkracuje průměrná délka dovolené, zato se zvyšuje frekvence cestování a poptávka po kvalitnějších hotelech.

Češi tedy jezdí na dovolenou častěji a připlatí si za hotel vyšší kategorie. Co se týče destinací, z těch evropských a přilehlých, patří mezi ty nejpopulárnější stále Chorvatsko, Itálie, Řecko a Španělsko. Cestování do arabských destinací jako Egypt, Tunisko a Turecko je hodně citlivé na aktuální bezpečnostní situaci, takže křivka návštěvnosti těchto destinací je v posledních letech jako na horské dráze. Nicméně z Turecka, které mělo před 4 lety výrazný úpadek, se nyní zase stala jedna z těch nejoblíbenějších destinací.

Mimoto Češi stále častěji cestují do exotických destinací, kde cestovní kanceláře zaznamenávají v prodejích výrazné meziroční nárůsty. Exotika už totiž není vůbec tak cenově nedostupná, jak tomu bylo např. před 10 lety a cesty do vzdálených destinací už nejsou mentálně spojeny se složitostmi nebo nějakým rizikem. Někteří cestovatelé, kteří nemají jazykové znalosti, se mohou obávat letu se zahraniční leteckou společností a také přestupu na velkých terminálech.

Tato obava je opravdu úplně zbytečná, protože je vše přizpůsobeno tak, aby vše zvládl i člověk bez znalosti jazyka. Co se týče exotických destinací, tak se čím dál více rozšiřuje portfolio zemí k návštěvě. Země jako Thajsko, Kuba, Dominikánská republika, Bali, Srí Lanka nebo Emiráty jsou již dávno objevená „klasika“. Dnes není neobvyklé cestovat do exotických krajin, na které bychom před 10 lety ani nepomysleli, jako např. Vietnam, Kambodža, Réunion nebo Kostarika.

Také o tobě prozradíme, že jsi velký detailista a své cesty pečlivě plánuješ. V čem tkví tvé tajemství?
Asi bych to nenazýval ani nějakým velkým tajemstvím. Jedná se spíše o to, že chci efektivně strávit čas, kdy jsem v destinaci. Neužije mě na dlouhé ležení na pláži a nicnedělání, to mě po půldni přestává bavit. A protože chci poznat vždy co nejvíce z destinace, ve které právě jsem, tak si předem připravuji poměrně detailní plány, co chci vidět a zažít. Sestavuji si předem itinerář s místy, protože nechci ztrácet čas v destinaci tím, že budu vymýšlet, co vlastně kde a kdy uvidíme. Snažím se také vše časově sladit tak, aby program dával smysl.

U míst, kde jde koupit předem on-line vstupenka, tak kupuji už z Česka, protože většinou tím člověk ušetří jak čas, tak i peníze. Stejně tak jednotlivé cíle v denním plánu navazuji logicky na sebe tak, aby přejezdy mezi místy nebyly zdlouhavé a případné zajížďky nezabraly zbytečně moc času.

Chápu, že toto plánování není pro každého, a i já se učím vlastními chybami, protože se už párkrát stalo, že se z nabitého programu stala honba za zhlédnutím každého koutu místa a stali jsme se tak obětí našeho itineráře. Po této zkušenosti jsem trochu zvolnil a nyní se nesnažím vidět všechno za každou cenu, ale vybrat si to nejlepší a mít na to tolik času, aby to bylo komfortní a my si to užili.

Zajímalo by mě, co děláš, když z nějakého důvodu selže část tvého plánu? Jsi pohodář, který nad tím vším mávne rukou nebo máš vždy připravený záložní plán?
Pohodářem bych se zrovna nenazval. Nemám moc rád, když věci nejdou podle mého plánu, nicméně se snažím mít vždy v záloze nějaký plán B. Jak už jsem zmiňoval, upustil jsem od „nadupaných“ itinerářů a vždy radši počítám s časovou rezervou. Také mám vždy tak nějak v podvědomí přiřazené priority, která místa chceme určitě vidět a bez kterých se dokážeme obejít.

Občas se tak může stát, že se nám návštěva jednoho místa protáhne a kvůli tomu už není čas na další místo, které bylo ten den v plánu. V tomto případě se večer „zasedne“ na poradu a operativně vymýšlíme, jestli dané místo vložíme do programu některého jiného dne, zda jde něco něčím nahradit apod.

Je pravda, že dříve jsem se nechal více rozhodit tím, když došlo k nějakému zádrhelu a občas jsem propadal panice. Nicméně jsem se dopracoval k tomu, že ve všedním životě má člověk stresu a starostí až až a hádat se a stresovat na dovolené, je to poslední, co bych chtěl. Proto, když nejde o nějaký zásadní problém, se snažím nad drobnostmi mávnout rukou a užívat si toho, že jsem na nějakém krásném místě a můžu den trávit tak, jak chci já.

Které destinace patří mezi tvoje nejoblíbenější a proč?
Nechci, aby to znělo jako klišé, ale každá destinace je moje oblíbená. Každé poznání nového místo je určitým způsobem obohacující. Je opravdu těžké jmenovat konkrétní destinace, protože každá má něco do sebe. Z těch evropských mě chytlo nejvíce za srdce Řecko. Na Řecku mě něco nepopsatelného přitahuje a vždy po přistání si řeknu „είμαι στο σπίτι“ („jsem doma“), protože tak se vždy cítím po příletu do Řecka.

Z evropských destinací mám ještě moc rád Kanárské ostrovy pro jejich přírodní rozmanitost a úžasné klima v průběhu celého roku. Kdybych si měl vybrat jedno místo na světě pro život s ohledem na počasí, byly by to právě Kanárské ostrovy. Pak jsem si v Evropě ještě moc oblíbil Nizozemsko – větrné mlýny v Kinderdijk pro mě byly místem s jednou z nejharmoničtějších atmosfér, co jsem kde kdy zažil.

Z těch exotických bych zmínil Seychely, které jsou prostě ráj na zemi. Moře i pláže jsou na Seychelách opravu dechberoucí a mám obavu, jestli se jim ještě někdy něco vyrovná. Zároveň příjemný dojem podtrhuje to, že na mnoha plážích můžete být naprosto sami, a tak se cítit opravdu jako v ráji, do kterého se ještě lidé nedostali.

Mé nejpříjemnější překvapení bylo Bali, od kterého mě plno lidí odrazovalo a názory na něj jsou opravdu velmi rozporuplné. Možná právě proto, že má očekávání nebyla nijak vysoká, tak jsem z dlouho odříkaného Bali byl opravdu nadšený. Na Bali to právě dělá balijský hinduismus, díky kterému se šíří ostrovem všudypřítomná spirituální atmosféra.

Ačkoli je ostrov opravdu rušný a například takový provoz na ulicích jsem ještě nikde nezažil, tak i přesto jsem tady pociťoval harmonii a vnitřní klid vyzařující z místních lidí. Doteď, když zavřu oči, tak mám před očima barevné oběti bohům, které leží snad úplně všude, a cítím vůni vonných tyčinek, které dokreslují tuto neopakovatelnou atmosféru.

Měl bys nějaké tipy na tzv. víkendové destinace? Zajímavá místa, na která se vyplatí jet pouze na víkend/prodloužený víkend?
Určitě Budapešť, kam já osobně se dostanu prakticky každý rok a už k orientaci nepotřebuji ani mapu. Moc hezký je také Krakow, kde jde spojit návštěvu města také s exkurzí v bývalém koncentračním táboře v Osvětimi nebo solnými doly Wieliczka. Z míst, kam jde z Prahy sehnat letenky za výhodné ceny, bych dále jmenoval např. Milano. Když si budete pořizovat letenku do Milana, máte příležitost přiletět buď do Malpensy nebo do Bergama. Volte určitě Bergamo, za mě toto městečko samotné stojí za návštěvu a osobně se mi líbí mnohem víc než Milano.

Stejně tak se lze poměrně levně dostat do Bruselu, kam se přilétá na letiště do Charleroi. Jenže Belgie není jen Brusel, za návštěvu určitě stojí také města jako Gent, Bruggy nebo Antverpy. Během víkendu je možné navštívit také Amsterdam nebo Rotterdam – města, které mají každé úplně jinou atmosféru. Já jsem loni sehnal výhodné letenky na víkend do Lucemburku, čímž jsem pomyslně zkompletoval návštěvu Beneluxu. Lucemburk je malebné městečko, jehož historické centrum si jistě zamilujete.

Strávil jsem také prodloužený víkend ve francouzském Bordeaux a jeho okolí. Městečko Arcachon a nedaleká duna „Dune du Pilat“ je nejvyšší písečná duna v Evropě. Také se mi podařilo zaletět si na víkend na Korfu a objevit pláže, na které se při posledních dvou návštěvách nedostalo, a zajet si do Kerkyry – večerní atmosféru tohoto města prostě miluji!

Tento rok již mám letenky na prodloužený víkend v portugalském Portu a také se mi podařilo sehnat výhodné letenky od soboty do středy na Maltu. Napadají mě další a další destinace, které stojí i jen za víkendovou návštěvu. Myslím, že v Evropě je takových míst nepřeberné množství.

Tvoje příští kroky povedou do Asie. Budeš na ní mít „pouhých“ 10 dní. Která místa máš v plánu navštívit?
Máš pravdu, vzhledem k pracovním povinnostem jsem si bohužel nemohl dovolit delší dovolenou a při výběru jsem šel podle klíče, který už jsem zmiňoval. Využiji velikonoční státní svátky a dva víkendy. Odlétám ve středu večer a vracím se následující neděli odpoledne, ale v práci potřebuji jen 5 pracovních dní volna. Let jsem si naplánoval s delším přestupem v katarské Doha. Díky nabídce letecké společnosti máme bez jakéhokoliv příplatku zařízený hotel v centru města.

Výhodou je, že do Doha přiletíme před půlnocí, vyspíme se a druhý den máme prakticky celý na prohlídku města a následně až další večer pokračujeme do Vietnamu. Díky tomu nebude let tak dlouhý a nepříjemný, jako kdyby přestup následoval bezprostředně. Paradoxem je, že tento let se stopoverem vyšel i cenově výhodněji než let s bezprostředním přestupem.

Potom nás čeká 10 dní ve středním Vietnamu, hlavními body itineráře jsou město Da Nang a jeho okolí, pak historicky významné město Hue a nakonec velmi oblíbené malebné město Hoi An. Program bude různorodý – něco málo z historie, něco málo z městské turistiky, něco málo z přírody a také tam vměstnáme určitě nějaké koupání, které by v této části Vietnamu mělo být hezké. Jsem hodně zvědavý. Severní a jižní Vietnam už začínají být docela známé oblasti, ale do té střední doposud zas až tak moc turistů nesměřovalo.

Tomáši, ty teď nově radíš cestovatelům v diskuzích, když si neví rady například s cestovními doklady do dané země, vhodným výběrem cestovní kanceláře nebo třeba chtějí tipy na klidnou lokalitu v Řecku. Proč ses pro to rozhodl?
Důvod je takový, že jsem se chtěl pracovně vrátit do oblasti cestovního ruchu, která mi hodně chybí. Také vzhledem k tomu, že mám už trochu něco nacestováno, tak se rád podělím se svými zkušenostmi s jinými cestovateli, kterým by se mohly mé zkušenosti a poznatky hodit.

Máte i Vy nějaký dotaz? Zeptejte se v našich diskuzích.