Fotografie uživatele Sally

V sobotu ráno vyrážíme do Liptovského Mikuláše tak, abychom ke kontaktní ZOO (ZOOKontakt) dorazili co nejdříve. K bráně jsme přišli asi za 5 minut devět a skutečně čekali přesně na devátou, než otevřeli. Je to úžasné přímý a osobní kontakt se zvířaty. Odsud jsme se vydali naproti do motýlí zahrady a pak do obráceného domu. Je to divný pocit, když je skutečně všechno "hore nohami". No a po prohlídkách jsme se odebrali na poslední, a to Demanovská jaskyňa slobody". Recepční na penzionu nám poradila, abychom do ladové jaskyne nechodili, že ta slobody je hezčí. A skutečně stála za to. Pak klasika večeře, ale už ne u Draka, ale o kousek níž, v restauraci Tatra.

Poslední celý den, ach jo. Vytahujeme Pedra s Evou ještě do Catanie na trh, na případné dokoupení dárečků a dalších zbytečností. Pedro tam obdarovává českého turistu se psem sedícím na chodníky. Pak si dáváme kafe, Pedro s Evou klasicky esspresso, já volím Frappéčko. Nakonec mi objednají s mandlovou zmrzlinou. Ouha, není to klasické frappé s kafem, ale jen a pouze mandlové a za nekřesťanskou cenu. Po nákupech se vracíme do Acitrezza a balit. Protože Pedrovi bylo včera šoufl, do Acireale vyrážíme až dnes navečer a akorát valíme augle. Různé alegorické vozy, co se to děje? Nic víc, nic míň než Carnevale Estivo Acireale, tak zde trávíme do noci, pak zpátky na barák a dobalit. Poslední večer, poslední noc.

Ve čtvrtek jsme si pro zjednodušení domluvili přes CK výlet na Liparské ostrovy - Isole Eolie. Už v 6:45 musím být na parkovišti na dálnici před Giordini Naxos. Poté nás autobus zavede na neplacené parkoviště a pak už vyrážíme. Je hnusně a na lodi to po chvíli začne vypadat dosti .... Vlny jsou snad třímetrové (možná se mi to jenom zdá), ale po natáčení na zádi a vracení se na místo jsem hodil takovou "držku" že mi málem vyskákali všechny kelcny z mordy. Pak už jen zelenám a zelenám a teče ze mne jako z vola. Nakonec to přežijeme a vplouváme do přístavu na ostrově Lipari. Zde si prohlédneme městečko, Acropoli, zažijeme parádní slejvák, dáme oběd a pak na Vulcano. Tady vyšplháme na Gran Crater a vykoupeme se v bublajícím moři. No a pak zase zpátky do Giordini Naxos a pak autem do Acitrezza. Přes počáteční žaludeční problémy se i dnešní den vydařil.

Tak dneska brzké vstávání a máme před sebou okolo 350 kilometrů. Pedro s Evou to odpískali a zůstávají v Acitrezza. My jedeme napříč Sicílií a navštívíme prvně kouzelný klášter v Monreale. Po prohlídce se vypravujeme do Corleone, ale hned v první dědině to chci odpískat já. Po včerejších zkušenostech z úzkých uliček v Acireale se mi dál jet nechce. Navíc když vidím, jak dodávka zcela drsně hobluje roh baráku. Ale nakonec to zvládnu a okolo krásného jezera dojíždíme do Corleone. Prohlídneme si město a zpátky do Palerma. Jestli jsem si dosud myslel, že na řízení auta nemůže být nic horšího než Sicílie, mýlil jsem se, Palermo (i když na Sicílii), je snad to nejhorší, co existuje. Po prohlídce centra města se pomalu chystáme k návratu. Abychom poznali Palermo, je potřeba alespoň tři dny. A Mafie? Tak ta tu není, veškerá Mafie je totiž u nás v republice :)

Tak konečně. Počasí vyhovuje, a tak vyrážíme na Etnu. U lanovky zjišťujeme, že nahoru nemohou mj. astmatici, a tak není co řešit. Eva nahoru nepojede. My s Květou řešíme, jestli "vyhodit" 60 € na osobu za lanovku, terénní bus a průvodce nebo ne. Nakonec ty peníze platíme, sedáme na lanovku a jedeme hore. Přece jenom, bůhvíkdy se na Etnu zase dostaneme a pěšky je potřeba vyrazit brzo ráno. Na parkovišti bylo 37 stupňů, nahoře, na Torre del Filosofo bylo stupňů 13. Ale jinak všechno bylo v pohodě, Pedro s Evou si prošli kráter Monti Silvestri. Celý den jsme zakončili koupáním na lávové "pláži" pod hradem v Acicastello.