Fotografie uživatele Sally

Dnes vyrážíme "do hor". Ráno vyjedeme z hotelu, že prvně pojedeme na Gubalowku. Jenomže jak jedeme okolo spousty parkovišť na směr Kasprowy Wierch, tak se rozhodneme, že to otočíme a prvně pojedeme na Kasprowy Wierch a odpoledne na Gubalowku. Zajedeme tedy na parkoviště, kde máme parkovné na celý den s dopravou pod lanovku a zpět celkem za 70,- PLN. Nu což, pod lanovku bychom se stejně jen tak nedostali, tak parkujeme a jedeme. Taxi nás doveze na zastávku Kuźnice, kde nejprve ověřujeme jízdné. Vyjedeme kabinovou lanovkou nahoru do 1987 m.n.m., projdeme se po širším okolí, pokocháme panoramaty a asi za 2,5 hodiny se vracíme zpátky dolů. Poté přejedeme pod Gubalowku, kam nás nahoru dopraví zubačka. Opět nádherná panoramata. dáme oběd, projdeme se po "nákupní stánkové zóně" a opět se zubačkou dopravíme zpět. Po návratu na hotel vyvenčíme Cherry a Lilly, necháme si zavolat taxi a vyrazíme do centra města, na "zakopanskou La Rambla" - Krupówki. Nejznámější pěší zóna v Zakopaném. Je to znát i na cenách. Večer už jen zaskočíme na večeři kousek od hotelu a druhý den pak jdeme do Aquaparku.

Pobyt v Zakopaném a voucher do Aquaparku máme koupené už od jara, a tak konečně nastal čas vyrazit. Pedro dorazí k nám domů, zaparkuje a vyrážíme směr Buchláky a pak přes Slovensko do Zakopaného. Jak přejedeme hranice do Polska, už je to jiný svět, nádherná dřevěná horská architektura, paráda. Odpoledne dorazíme do našeho ubytování Willa pod Piórem a po vyřízení formalit, nezbytného Welcome drinku na pokoji jdeme na oběd. Musíme ochutnat místní mirabelkovou Soplicu a pak i místní pokrmy. Oběd byl vynikající a můžeme vyrazit do města, seznámit se kde budeme trávit tři dny. Město je krásné, došli jsme asi 4,5 km od hotelu a pak se vrátili zpátky. Určitě si pobyt užijeme.

A dnes je to jen o jídle. Poslední den, poslední večeře v taverně Elena. Kdo ví, kdy se sem opět dostaneme. Dovolená končí a pak už jen chystání na cestu. To to uteklo

Dnes si udělá Pedro sanitární den, my jedeme hledat Kerassias prameny, které jsme předloni i z časových důvodů nestihli. Dojedeme do Sivrosu a snažím se nějak dostat na náměstíčko, kde bych zaparkoval a podíval se na m ístní tabuli s mapou, ale nějak nemůžu najít "volné tympl", ale pak si Květa všimne cedule k pramenům, a tak vyrážím tím směrem. Horší je zaparkovat tam. Nechce se mi jezdit po naprosto neznámé cestě, která nevím kam až vede a jak je široká. Tak to parkuji na malém plácku u silnice, máme přece nohy a projdeme se. Prvně dojdeme k Cherry springs, Kerassias Waterfall v pěkném stinném místě, trošičku si orazíme, podíváme na mapu a vyrážíme dál, podle místního značení. Procházíme i mimo stezkum, kde nacházíme pozůstatky budov, a kde nejsme schopni rozklíčovat, o jakou budovu se asi jednalo. Všechny ale mají nějakou souvislost s prameny. Na začátku okruhu jsou ale jen dvě značky, a tím to hasne. Takže když dorazíme do vesnice Vournikas (alespoň si to myslíme) a nenacházíme okružní cestu dál, vracíme se k výchozímu bodu. Navíc začíná pěkně péct. Prohlédneme si ještě kousek vesničky Sivros a rozhodneme se, že si sjedeme do Sivoty na oběd. Nejprve se projdeme vesničkou a pak se vracíme k "naší" první taverně Spiridoula. I zde jsme obědvali předloni, a obsluhující si nás dokonce i pamatují. Po výborném obědě se vrátíme zpět na Studio Piratis s tím, že vyrazíme ještě na zříceninu za vodou a pak někam do vody. Pedro souhlasí a jede s námi. Prohlídneme si Griva Castle, já si tu odlovím i kešku a pak to ještě stihneme před zvednutím mostu ještě na ostrov. Odbočuji hned za mostem doprava na Ammoglossa bech, kde se jdeme vykoupat akorát my dva s Květou, Pedro sedí na břehu, bafá cigarilo a hlídá nás, abychom se neutopili. Večer klasika na apartmánu a už i přikrmujeme místní kočičí gang :)

Dnes se chystáme na úplný cíp ostrova, a to na Mys Ducato. Předloni jsme se sem nedostali, a tak si to letos vynahradíme. Nějak moc se s tím nemažeme, ze Studia Piratis vyrážíme až v 9:45 hodin. Po cestě si s námi trošku pohraje navigace a zavede nás tam, kam bych určitě normálně nejel, protože tam se sotva vyhnul auťák s cyklistou, natož dvě auta. A já si určitě nechci auto odírat. Ale co, nejsme jediní kdo tudy jede, a tak se najednou ocitneme ve vesničce Dragano. Jojo, kdybych jel dál po hlavní .............. Ale co už jsme to projeli a tak pokračuijeme dál na cíp. Když narazíme na směrovku Monastery Saint Nicolas, odbočím a jdeme se podívat. Vcelku zanedbaná zahrada, ale vlastní blízké okolí kláštera je upravené. Fotit a natáčet můžeme jen v exteriéru, uvnitř kláštera už ne. Tedy uvnitř kaple. Jsme zde celkem asi půl hodiny a pokračujeme dál k majáku. Dojedeme na parkoviště a k majáku Akratas je to asi ještě 300 metrů, tak to vyšlapeme po celkem pohodlné cestě. U majáku je jakási rodinka, posedává u stolu, maják je otevřený, a tak čekáme, až rodinka vypadne a budeme mít klid na focení vlastního majáku. A tak zatímci fotíme okolí, rodinka vše uklidí, zamče maják a valí pali. Zaváhali jsme, než jsme něco stačili udělat, jsou fuč. Tak se ještě chvíli kocháme kouzelnými panoramaty a zpátky do auta. Někde musíme dát oběd, a tak si vzpomeneme na Dragano a tavernu Sessoula. Je to po hlavní kousíček, (z majáku 18 kilometrů), obsluha příjemná, jídlo celkem dobré a po obědě nás čeká Kathisma beach. Jedna z mála písčitých pláží. Osádka auta za chvíli po obědě spí, a tak si jedu vlastně sám. Před Agios Nikitas odbočuji doleva k pláži. Sotva jsem sjel dolů, už mi bylo jasné, že to budeme otáčet. Na pláži narváno, zaparkovat nebylo kde, no hrůza. Tak jsem už ani nezkoušel pláž Megalo Petra a ani pláž v Agios Nikitas. Dnes to oželíme. Po cestě zpět jsem to vzal přes klášter Faneromeni, kde se šel Pedro podívat dovnitř, my zde byli předloni, a pak jsem to vzal na pláž Agios Ioannis k větrným mlýnům. Tak na koupání to tu určitě nebylo, ale dali jsme si frapé vkavárně Milos Orlof a pak už jen dojeli na Studio Piratis. Objeli jsme celý ostrov - 139 kilometrů.