Fotografie uživatele Sally

V sobotu vyrážíme do Hallstattu. Vzhledem k zaplněným parkovištím zajíždíme až na parkoviště P3, které je až za městem. Naštěstí odsud jezdí do města taxi za 2,- € na osobu, což obětujeme a vezeme se do města. Prvně dojdeme k lanovce a vyjedeme k nejstaršímu solnému dolu na světě, projdeme jej, sjedeme na dvou hornických skluzech, svezeme se vláčkem a než nastoupíme na zpáteční cestu lanovkou, jdeme se podívat i na vysutou vyhlídku. Potom se projdeme i po nádherném městečku Hallstatt. Dostaneme chuť na rybu v rybí restauraci, ale nejprve restaurace nefunguje a potom nemají ryby. Takže si nakonec zajedeme do vedlejší dědiny Obertaun, kde si rybu dáme a za deště plni dojmů odjíždíme zpět na hotel do Gollingu.

V pátek ráno vyrážíme autem do Rožnovského skanzenu. není to sice daleko, ale bude nás asi honit čas. Po zaparkování jdeme prvně od parkoviště na Jurkovičovu rozhlednu a po výstupu pokračujeme dále do Valašské dědiny. Ke konci už zjišťujeme, že nezvládneme všechno, a tak vypouštíme Mlýnskou dolinu a jdeme navštívit rovnou Dřevěné městečko. Tam si i dáme oběd a pak honem na Ranč Bučiska. Odložíme Cherry a Lilly a přesouváme se do Rožnovských pivních lázní. Po procedurách to bereme pěšky na Ranč a večer ještě pokecáme u vínečka se známými.

Dnes už odjíždíme dom. Po cestě se zastavujeme na nádherné zřícenině hradu Sumeg, která určitě stojí za to. No a obědovečeři si dáváme v Paprika Csárdě kousek před hranicemi s Rakouskem a Slovenskem. Prodloužený víkend v termálních lázních v Maďarsku se rozhodně vyvedl.

Hned po snídani vyrážíme do buvolí rezervace Kápolnapuszta mj. i s tím, že tam nakoupíme nějaké pochutiny. Cestou míjíme vyhlídkový vláček, a máme výhodu, že jsme tu dřív a máme na všechno klid. Pochutiny žádné nemají, což nechápeme proč. Tak se vydáme na procházku mezi pastvinami, pozorujeme buvoly, sysle, koníky i osly a mezitím nás zde míjí návštěvníci z vláčku. Ten ale odjíždí dřív. Po procházce pokračujeme na KisBalaton, kdy opět potkáváme vláček, a protože si až tak úplně nejsem jistý navigací, nechám se vést. Nakonec i navigace mě dovedla tam, kam jsem potřeboval. Projdeme se po ostrůvku, kde si odlovím kešku a asi za hodinu a půl se vracíme k autu a do Zalakarose. Zajdeme si na oběd do vynikající hospůdky Frisko a pak jdeme do centra na "vinařský" vláček. Problém nastává v okamžiku nástupu, kdy povoz přijede již z půlky plný a všichni se tam nevejdeme. Což pan majitel vyřeší tím, že první část odveze ke keramické dílně, vrátí se pro nás, tu první část výpravy pak odveze na panoramata a s námi pak ve druhé várce udělá totéž. Pak už jen zasedneme do vinného sklípku, ochutnáme v rámci "jízdy vláčkem" 6 druhů vína, koupíme si něco s sebou a pak už jen na večeři do hotelu. Parádní výletový den zakončený krásnou vinnou tečkou.

Ve čtvrtek 16. července ráno vyrážíme do Zalakarose. Je to náhrada za zrušenou, koronavirovou hysterií předraženou, dovolenou ve Slovinsku. Tak se po 35 letech podívám opět do městečka, které tenkrát bylo na počátku své slávy. Po cestě se zastavujeme v čokoládovně Hauschwirth v Kitsee, kupujeme maďarskou vignetu a pak už mažeme po dálnici směr jih. Menší oběd si dáváme v Diana Bufe a pak už bez zastavení rovnou do Zalakarose. Příjemný hotel, příjemná obsluha, krásné městečko a tak si teprve můžeme užívat. O jídle v hotelu ani nemluvě ;)