V rámci ubytování v hotelu jsme měli bezplatný vstup do termálních lázní Gránit , ale pouze do jedné části, která se skládala ze tří léčivých bazénů a jednoho plaveckého. Tak jsme si připlatili a měli jsme vstup do celého areálu, kromě saunového světa. Přesto to byl zatím snad největší a nejhezčí termální areál, kde jsme kdy byli. Mj. i spousta občerstvovacích stanic v areálu, spousta aktivit i pro děti.
Zkrátka termální lázně, kam je radost se vracet.

O mně

Jsem celkem nenáročný cestovatel, stačí mi nižší standard. Věk: 55+ let

U vstupu návštěvník vyfasuje karbidku, na nohách by měl mít pevnou obuv, nejlépe vatované gatě, kožich, beranici a tlusté zimní rukavice. Tak by měl vypadat ideální návštěvník největší ledové jeskyně světa Eisriesenwelt. I když nic není tak horké (tedy ledové), jak to vypadá. Sám jsem bez jakýchkoliv problémů a pocitů chladu absolvoval 75 minutovou prohlídku jen v botaskách, kraťasech a košili s krátkým rukávem. Nezmrzl jsem a ani neomrzl. V těch stovkách návštěvníků ten den jsem byl jediný „letní blázen“.
Celý jeskynní systém má délku přes 42 km, a pro návštěvníky je přístupná první část tohoto systému v délce 1 kilometru. Jeskyně je pod ochranou památkářů a proto se klade mimořádný důraz na zachování jejího původního stavu. Vstupní portál do jeskyně má úctyhodné rozměry, je 20 m široký a 18 m vysoký. Návštěvníci se pohybují mezi průzračnými ledovými útvary nejrůznějších tvarů a velikostí, které se třpytí ve světle plamenů karbidek.
Prohlídky jeskyně se pořádají od května do října a pouze za doprovodu zkušeného průvodce. Trvají 75 minut a za tu dobu si návštěvníci prohlédnou první a současně hlavní část jeskynního systému a vyslechnou si výklad o historii a vědeckém výzkumu ledové jeskyně.
Jeskyně Eisriesenwelt, je jeskyně v rakouském pohoří Tennengebirgea s délkou 42 km se jedná o největší ledovou jeskyni na světě a sedmou nejdelší jeskyni v Rakousku. Nachází se v nitru hory Hochkogel (2281 m) a vchod do jeskyně leží v nadmořské výšce 1641 m. V přístupné části se odhaduje, že zde leží na 30 000 m3 ledu o tloušťce až 20 metrů. V jeskyni není elektrické osvětlení, jsou používány karbidové lampy a hořčíkové provazce.
Auta je možné zaparkovat na záchytných parkovištích v městečku Werfen a poté použít k návštěvnickému centru pod lanovkou SchuttleBus. Popřípadě k rozsáhlým parkovacím plochám pod návštěvnickým centrem vede pětikilometrová přístupová cesta, která však vyžaduje pro své zdolání zkušené řidiče. Silnice má v některých místech sklon až 21% a pro méně odvážné to nemusí být příjemný pocit, zvláště v serpentýnách. V návštěvnickém centru je možno zakoupit si obousměrnou jízdenku na lanovku + vstupné do jeskyně (29,- €), nebo jen vstupné do jeskyně a nahoru vyšlapat pěšky po vysokohorské stezce. Mnohem pohodlnější je však nechat se vyvézt nejstrmější lanovkou v Rakousku, která převýšení 500 metrů překoná asi za 3 minuty. V každém případě je nutné, dorazit brzo ráno nebo dopoledne, protože parkoviště se velice rychle plní.
Od návštěvnického centra se jde asi 20 minut k dolní stanici lanovky, poté 3 minuty vzhůru a opět asi 25 minut ke vstupu do jeskyně. Otevřeno je každý den od 800 h do 1530 h. Na infotabulích se uvádí vstup každých půl hodiny, na oficiálním webu však uvádí, že výpravy jdou každých 6 minut. Pravda je však taková, že výpravy jsou asi 50 metrů po sobě. V jeskyni je zakázáno fotit a natáčet, údajně proto, aby nebyly zdržovány skupiny. Což ale asi nebude až tak pravda, protože já sám byl upozorněn na zákaz ve chvíli, kdy už náš průvodce nějakou tu minutu vykládal a já nikoho nezdržoval.
Pevná obuv a teplé oblečení jsou nezbytné pro zimomřivé návštěvníky a děti, neboť i v létě panují v jeskyni teploty okolo bodu mrazu. Za nás bylo v jeskyni plus 3 stupně Celsia. V jeskyni samotné je třeba překonat po nejrůznějších schodištích výškový rozdíl 134 metrů, což je odhadem něco okolo 860 schodů nahoru a to samé dolů, a proto je nutné mít odpovídající fyzickou kondici. Do jeskyně je povolen vstup se psy, ale my osobně to považujeme za týrání psů. Ten pes z toho žádnou radost nemá. A i my jsme své dvě fenky nechali raději na hotelu, kde jim bylo lépe. Každý by měl zvážit, zda je pro psy (ale i některá batolata) návštěva jeskyně přínosem. No a po východu z jeskyně se člověk může u horní stanice lanovky občerstvit (za rozumné ceny) a pak šupky na lanovku a honem dolů.

O mně

Jsem celkem nenáročný cestovatel, stačí mi nižší standard. Věk: 55+ let

Údolí Bluntautal je chráněná přírodní rezervace asi 2 kilometry od centra Golling an der Salzach a určitě jde o kouzelnou část spolkové země Salcbursko. Údolí Bluntautal je šest kilometrů dlouhé a nachází se ve velmi krásné přírodě západně od města Golling an der Salzach. Arcivévoda František Ferdinand sem jezdil rád na lov zvěře.
Nádherné vysokohorské prostředí malebného údolí kde končí silnice, tmavě zelená jezera a divoké potoky obklopené pastvinami a lesem. Křišťálově čistá voda nejen v říčce a potůčcích, ale i v jezerech, nádherná horská panoramata, krásné zelené louky, pasoucí se krávy, tůňky s vodními tvory – zkrátka pohlazení pod duši a srdci. Gollinger Bluntautal je přírodní klenot, a proto je oblíbeným cílem nejen místních, ale i turistů. Celkový okruh k jezeru činí asi těch zmíněných 6 km, cesta k jezeru od parkoviště trvá asi 45 minut nádhernou alpskou krajinou.
Od 1. května do 31. října je všeobecný zákaz jízdy na obecní cestě do údolí Bluntautal (což se nedodržuje), a je nutné parkovat na záchytném parkoviště, kde je poplatek cca 7,00 €/den. V některých hotelích dostanou hosté parkovací kartu zdarma. Údolím je však možné se svézt na vyžádání v kočáře, ale cenu jsme na reklamním poutači nenašli. Na konci údolí je možné vystoupat až k chatě Carl von Stahl-Haus ve výšce 1734 m.n.m., za kterou se již rozprostírá Německo a jezero Königsee, od kterého vede lanovka Jännerbahn.

O mně

Jsem celkem nenáročný cestovatel, stačí mi nižší standard. Věk: 55+ let

Gollingerský vodopád se nachází na potoku Schwarzbach, který vyvěrá z obrovské krasové vyvěračky v jeskyni Schwarzbachfall Höhle v nadmořské výšce 660 metrů nad mořem. Teplota vody je celoročně 5 – 60 C. Spekulovalo se o propojení tohoto systému s jezerem Königsee na bavorské Berchtegadenských Alp, tato spojitost se však přes veškeré průzkumy neprokázala.
Horní stupeň vodopádu padá od jeskyně do obřího vodního kotle, odkud protéká pod přírodním skalním mostem. Dolní stupeň má výšku 25 metrů a padající voda se rozstřikuje do vějíře. Celý vodopád je zpřístupněn díky soustavě ocelových lávek, můstků a schodišť, které vedou až k vývěrové jeskyni. Vodopád Gollinger patří k největším přírodním atrakcím Salcburska a je chráněnou přírodní památkou od roku 1985. Celkově má vodopád vyvěrající z jeskyně výšku asi 75 metrů a je dvoustupňový. K vodopádu lesem po svahu vedou chodníčky a schody. Po cestě návštěvníci míjí vodní mlýn, který je umístěn na levém břehu potoka. Se psy není problém, ale dvě lávky přes vodopád jsou z perforovaného plechu, tzv. pororošt, takže malí psi musí do náruče.
U vodopádu je bezplatné parkoviště a informační budka s WC a prodejem vstupenek, drobného občerstvení a suvenýrů. Cesta od pokladny trvá asi 30 min a vstupné v srpnu 2020 bylo 5,- € na osobu.

O mně

Jsem celkem nenáročný cestovatel, stačí mi nižší standard. Věk: 55+ let