Záleží skutečně na zařízení, ale v tom případě bych vyjel později. My jezdili s malými dětmi a ještě se psem. Vždycky to nějak vyšlo a vedle auta jsem skutečně nikdy nestepoval. Zajedu do stínu a zdřímnu si. Nevidím v tom problém. A manželka šla s klukama buď k moři nebo na procházku.
My byli dvakrát v Mali Ratu (u Omiše) a vyjížděli jsme cca okolo 22:00 hodiny z Brna. Vzhledem k tomu, že jsme s sebou měli děti (starší) ale i psa, tak jsme dělali častější přestávky a na ubytování jsme dojeli většinou mezi 9 - 11:00, podle kolon a zastávek. A v pohodě, s ubytováním problém nebyl. A Split není až tak daleko, okolo 900 km, a když to šlape tak ...... Před tím jsme jezdili na Lanternu (Istrie) a výjezd okolo 20 hodiny a přjížděli jsme také okolo 11 hodiny. Většinou jsme tvrdli na hranicích a nikdy jsme neměli problém ubytovat se dřív. Záleželo na domluvě. A kdyby byl problém, tak jsme vždycky měli nachystané věci k moři, manželka s děckama šli k vodě a já si sklopil sedadlo a zdříml.
Ahoj. Zatím jsme vždy v Itálii redukci potřebovali, v jiném fóru jsem dával odkaz, ale nejlépe koupit si ježka nebo brát jen vidlicové přístroje. A jejich redukce se dá koupit za pár peněz i na místě. zasuvky.hw.cz Používáme tyto adaptéry, kromě posledního (zakoupen v Itálii) byly zakoupeny u nás. Akorát ten první už máme moře let a jsou to jen odkazy. Je potřeba zajít do speciálního elektro a raději dát více peněz za kvalitní adaptér, než pak třeba vyhořet. tsbohemia.cz 1m.cz google.cz
Určitě pláž v Lefkas proti pevnosti Ammoglossa - hrubý písek, Pefkoulia je písčitá, V Geni pláž Dessimi je písčito oblázková, Porto Katsiki oblázková (oblázky asi jako v Chorvatsku), Agios Nikitas městská je písčitá, před vesničkou je kamenitá - balvanitý přístup do vody, Kathisma je písčitá, Micro Gialos je oblázková, Ve vasiliki u hotelu Apollo je kamenitá - velké oblázky a kameny ve vodě. Pokud vím tak je pár písčitých pláží i v okolím Nikiani, ale tam, jsme se nekoupali.
Možná ještě jeden poznatek: nejezdit "na doraz" s PHM. Směrem do Španělska jsem potřeboval ve Francii v noci natankovat. když jsem narazil na benzínku, najel jsem ke stojanu - a NIC. Tak pumpa je v gébišu jsem si domyslel a přejel ke druhé, kde akorát odjelo auto a z druhé strany tankoval jakýsi Němec. A opět NIC. Až po chvíli mi Němec naznačil, že musím na pokladnu, aby mi zprovoznili stojan. Údajně se prý bere nějaká záloha, ale ten Francouz se nechtěl byvit ani německy, ani anglicky, až jsem se nasral a říkám mu česky, že mu tedy stojan zablokuju a nepojedu dál, dokud to nepustí. Česky určitě neuměl, ale nakonec mi stojan zprovoznil a já mohl natankovat. Druhý poznatek, na zpáteční cestě jsem měl naplánováno, při stavu dojezdu na počítači 300 km, že natankuji včas. Když mi počítač hlásil 100 km na dojetí (+ 40 "rezerva"), už jsem byl zoufalý, protože na dálnici nebyla jediná pumpa. A když jsem narazil na směrovku k čerpačce a sjel, byla to jen "jézédácká" pumpa a nikde nikdo 😟. Nakonec se mi podařilo natankovat skutečně po 300 km od doby, co jsem se rozhodl. Jinak nic, ale podotýkám, byl to konec září 2012, třeba je to dnes jinak. A co mě překvapilo - mýtné. Za jedno něco popisuje Tomek. Na jednom mýtě, v dešti už jsem byl vzteklý, protože mi nevyjela kartička. Snažil jsem se kontaktovat obsluhu, a nic. Ani německy, ani anglicky., jen francouzsky. Až po delší době jsem se podíval na horní odebírací otvor a ejhle, kartička byla tam. Ještě se mi nikde a nikdy nestalo, když jsem jel s rakví, aby mě to počítalo za kamion. Yeti a rakev na střeše. Bylo to jedno jediné mýto ve Francii, které mě tak napočítalo. A jednou při placení, při cestě do Španělska, platba kartou a nic. Opět žádná domluva, až jsem vypnul motor a zablokoval jim bránu. Pak teprve přišel někdo odvedle a vzal si hotovost v bankovkách. Tady to zase bralo jen kreditky nebo mince. A já měl jen bankovku 😟 Jinak všechno všude v pohodě. Až na tu Francii
Jel jsem to v roce 2012 do Loret de Mar, dfc. na jeden zátah (samozřejmě s přestávkami). Vyjeli jsme z Brna někdy okolo 11:00 a ráno okolo 9:00 jsme byli na hotelu. Cesta v pohodě, žádný problém, pravidelné zastávky. Po týdnu jsme se přesouvali do Fuerginoli (mezi Malagou a Marbelou) - 1100 km. Zpátky jsme to měli asi 3100 km, vyjížděli jsme v pátek okolo 18:30, chytli jsme stržený most na dálnici u Granady a objížďku zatopenými dědinami (září 2012) a do Brna jsme dojeli až v neděli okolo poledne. Cesta byla už namáhavější, ale asi 4x jsem si na hodinu zdříml a stačilo to. Přestávky je nutno dělat podle únavy řidiče a taky podle počtu řidičů - já to odřídil sám. Byli jsme v Gironě, Montseratu, Barceloně, Tossa de Mar, Ronda, Granada, Marbela, Malaga, Gibraltar. Jedna věc je ale ta, že jsme na dálnicích platili všude, ale pak mi kolega v práci říkal, že o pár desítek kilometrů vedle je ta samá čtyřproudovka, a je právě neplacená. Tak příště. Jo a hloupý nápad to vůbec není. Kamoš už jezdí několik let někam dolů pod Alicante, on ale dělá někde uprostřed cesty přestávku.
Lefkáda je sice krásná, ale známe mnohem krásnější destinace (je to můj/náš názor, a nikomu ho zdůvodňovat nebudu). Jsou zde krásná místa jako Melissa george, kaňon s vodopády u Nidri, prameny Kerassias, dědiny ve vnitrozemí (Englouvi, Karia, Vafkeri apod.). Navíc my si tam třeba auto nepůjčovali, byli jsme vlastním. Když už na pevninu - Parga nás vůbec nezaujala, dostuopný je Acheron a canyoning. Ne však po pravém břehu, ale po břehu levém. Nechat auto asi 1,5 kilometru za tavernou Petrino před tunýlkem, pak asi 2 kilometry pěšky a vodou zpátky. No pak holt pro auto. Ale jsou to nádherné zážitky. Ale je to všechno jen věc názoru - 100 lidí 101 názorů. Snažíme se oprostit od růžových brýlí a klapek na očích a snažíme se navštívit různé destinace a trochu je poznat. Neuvidíme všechno, ale to co poznáme nám stačí 🙂