V Indonésii měly úspěch strouhaná jablka s mrkví.

Já jsem tleskání v letadle zažila mnhokrát a nemohu říci, že je toto českou specialitou. Většinou se tleskalo, když pilot předvedl nějaký náročnější manévr, třeba, když už téměř přistával, najednou se vznesl a kvůli větru musel přistát jinde. Je to ocenění vynikajícího předvedení svých profesních schopností, stejně jako na koncertech. Jestli je mi něco na cestování úplně jedno a vůbec mě to nepohoršuje, tak to je právě tleskání v letadle. Nevím, proč by mě to mělo pohoršovat, či proč bych se za to měla stydět. A už vůbec nevím, proč o tom diskutovat. Klidně zatleskám i uklízečce, když předvede nějaký vyjímečný výkon.

Najde se spolucestovatelka na 2. polovinu září do Uzbekistánu. Nejlépe ve věku 40 - 50 let. Předpokládaná délka pobytu 12 - 16 dní.

Právě jsem se z Tallinnu vrátila, a ceny mě docela šokovaly. Řekla bych, že srovnatelné s východním Německem. Zhruba 50 eur/den/osoba mi přijde rozpočet tak akorát. Byla jsem tam 10 dní na hudebním festivalu, loni stejně dlouho na obdobné akci v Lotyšsku a v Estonsku jsem za stejnou dobu utratila o 70 % více peněz.

Já tam byla na Velikonoce a to by v horách ještě sníh. Ovšem z Mestie vedou do hor značené cesty, nebo si od tamtud zajeďe do Ushguli, nejvýše položené vesnice v Evropě, jízda ca. 2 h jezdí tam z Mestie veřejná doprava. Kolem Ushguli je také řada značených tras. Případně třídenní trek z Mestie do Ushguli. Samotná Mestie a Ushguli mě vůbec nenadchly, tedy příroda kolem ano, ale ty obce nic moc. Když zagůglíte, tak najdete zcela jistě zážitky lidí, kteří v oblasti trekovali, i v češtině.

@JarmilaAnna ~ A právě Nový Zéland kontroluje dovoz potravin snad nejpřísněji, sem se nesmí dovážet vůbec nic, ani sušenky. Tam kromě rentgenování zavazadel pobýhají po letišti i psi a očichávají zavazadla. To jsem jinde zatím nezažila. U koho jsou nalezeny poraviny musí zaplatit pokutu odpovídající částce ca. 70 000 Kč.

Přece je obecně jídlo, tedy masné a mléčné výrobky, někde i zeleninu a ovoce, zakázáno převážet přes hranice. Tedy nyní již z EU ven a zpět do ní. Některé země toto přísně kontrolují, třeba Nový Zéland, nebo Chile, kde za dovoz jakýchkoliv potravin hrozí vysoké pokuty, některé to jen píší na informačních tabulích, ale nekontrolují to. Já osobně, kdykoliv jedu mimo EU, tak s sebou beru jen takové potraviny, které by při případné kontrole ve většině případů neměly vadit, tedy pečivo, trvanlivé potraviny apod. Sýru a salámům se vyhýbám. Ovoce také netahám, nikdy nevím, kdy na nějakou kontrolu narazím. I když se na letišti nic oficiálně nekontroluje, tak se tam někdy podívejte, kolik je tam cedulí, "nevozte maso" apod. A zavařený guláš je přesně takové jídlo, se kterým by při případné kontrole mohla mít problémy.

Mě se nejvíce líbilo město Kanchanaburi známé mostem přes řeku Kwai. Jsou tam památky na druhou světovou válku i budhistické svatyně a zajímavé okolí, několik dní tam určitě pobuďte, i když to není u moře. Ovšem , jestli hledáte něco nekomerčního, tak jeďte někam jinam, než do Thajska, já Thajsko povžuji za tu turisticky nejkomerčnější zemi, kterou jsem kdy navštívila. Třeba taková Malajsie je v tomto ohledu příjemnější.

Nejde o to kdy, nýbrž chytit nějakou akci na letenky. Já letěla za ca. 11000Kč zpáteční v jejich zimě, tedy na přelomu května a června. Bylo tam příjemně, nebylo vedro, ani zima, občas pršelo, jen to stmívání kolem 18. hodiny bylo docela nepříjemné. Hlídejte si akce na letenky a pak se jim přizpůsobte. Ovšem pozor, Brazílie je extra drahá země, já jsem snad nenavštívila ještě dražší zemi a to jsem byla i v Japonsku a na Novém Zélandu. Zde cena letenky vůči nákladům na pobyt nehraje moc roli. Především Rio je pak ještě o dost dražší než zbytek již tak drahé země. Zde musíte počítat s nízkonákladovým rozpočtem 1000 Kč/osoba/den.

Celé historické centrum, je malé projde se pěšky, snad se tam ani žádnou MHD jezdit nedá. Posedět v kavárně na hlavním náměstí a pak ještě na kryté tržnici. Za pěkného počasí si nenechte ujít park Retiro. Tam z centra dojedete metrem. Všechna státní muzea mají 2 hodiny před zavírací dobou vstupné zdarma. Z nich nevynechte galerii Prado. Na jednodenní výlety určitě města Toledo a Avila, nebo alespoň jedno z nich. Madriňané milují návštěvu restaurací a po setmění jsou všechny v centru plné, chodí se spát snad až kolem čtvrté ráno.