Ubytování

Pokoje byly oukej. Ale od hotelu jsme měli slíbenu maximální snahu při tom, abychom jako velká skupina byli u sebe. Hotelová recepce nehnula ani prstem, to byla ta "maximální snaha". To bylo úplně počáteční rozčarování...

Strava a stravování

V Hotelu Hermes jde o velkovýkrmnu 3. cenové skupiny – představte si ty nejlevnější možné potraviny, které nakoupíte a něco z nich (ne příliš chutně) uklohníte – ano, je toho hodně a člověk se i tak může nacpat – ale opět: neodpovídá to slibované kvalitě ani zaplacené částce. Odpadky k snídani: Bylo příjemné snídat na terase, až na to, že první tři dny – vždy mezi 8. a 9. hodinou ráno – přímo pod terasou vyváželi popelnice s odpadky, takže se smrad vždycky vyvalil na terasu a tvořil „příjemnou“ atmosféru pro všechny snídající; po rozhovoru s manažerkou toto ustalo.

Vybavení, služby a personál hotelu

VELMI PROBLEMATICKÝ PERSONÁL Recepce Recepční Stefan je jeden ze zásadních problémů hotelu: nenaslouchá hostům, o to větší je však mistr v tom, jak je odbýt – to je naprosto nepřijatelné chování a zažívali jsme ho do čtvrtka, než z recepce zmizel. Neumí se chovat k zákazníkům, chová se jako „big boss“ a jeho manýry působí až mafiánsky. Je to člověk arogantní. Když jsme si stěžovali na trapnou úroveň animačních programů, podrážděně reagoval: „A to chcete, abychom Vám hráli Chopina?“ – Když jsme se ptali, jestli by neporadil, kde můžeme jako velká skupina najít klidné místo na setkání, reagoval ironicky: „Řekněte mi, co potřebujete, a já to tady pro Vás nechám postavit…“ A když jsme se ptali, zda-li můžeme na hřiště a večer si tam posedět, řekl, ať mu neděláme z hotelu camping… ? Je toto ukázka skvělého servisu? Vědí vůbec lidé, kteří tam pracují, že slovo servis znamená obsluha a služba. Myslím, že by jim to měl někdo vysvětlit. Animátorský tým Někteří jeho členové agresivní, hulvátští (shazování hostů do bazénů = „legrace“, hlučnost jejich programů; večerní trapné, hrubé scénky se sexuálním podtextem, předstírání zpěvu a tance…); po jednání s manažerkou hotelu se chování členů animačního týmu zlepšilo, to je třeba ocenit: začali zdravit a chovali se uměřeněji… začali komunikovat s dětmi i s námi, a přestali šťouchat proti jejich vůli lidi do vody a strašlivě křičet, změnili i repertoár hudby, který byl přijatelnější. Barmani Člověk měl často pocit, že je obtěžuje („Hotel Hermes… skvělý servis“); až na výjimky neochota: například dát kávu do skla, vodu do většího plastového kelímku a bylo nám řečeno, že jsou sledováni kamerami a mají to šéfem zakázáno, dát do kávy mléko byl také problém, když jste chtěl kávu s mlékem, přistál k vám celý neotevřený karton mléka, doplnit chybějící černý čaj byl problém, dávat do drinků citron a led (to bylo jako v ruletě), vydat kávu kolem půlnoci (vypnutý automat, který odmítli zapnout), vydat více drinků pro skupinu – není tam žádný dodržovaný standard služeb Co je naprosto nepřijatelné: Několikrát se stalo, že barmani schválně nalévali nezletilým dětem (modré pásky) alkohol do drinků. A pak následovalo předstírání barmanů, že to nebyli oni. Dokonce nalévali dětem vodku do pití před jejich očima a nerespektovali ani to, že jim děti vysvětlovaly, že alkohol nechtějí. Normálně se jim smáli. Po stížnosti na vedení hotelu to ustalo, pak se to opět stalo, což jsem řešil s Antoanetou písemně a dotyčný číšník se osobně přišel omluvit. – Ale tohle se přece vůbec nemá dít; my tam přece nejsme a nemáme být nějací „policajti“, kteří si málem musejí vše nahrávat na kamery, aby bylo vše průkazné… My se potřebujeme na personál – placený nota bene také z našich peněz – spolehnout. To tady vůbec nebylo možné. A ten pocit většinou byl, že se musíte doprošovat a ti dvacetiletí kluci si dají na čas, než si Vás ve vší své bohorovnosti vůbec všimnou. Obsluha při jídlech Vždy dlouho trvalo, než přišli a sklízeli talíře, takže ty se vesele kupily na stolech a přispívaly k pocitu skvělého komfortu námi vybraného hotelu A jeden ne nepodstatný detail: číšník, který slouží 3 hodiny obědy nebo večeře v jedné košili, je na konci téhle doby skutečná přehlídka fleků a cákanců od všeho jídla, které ten den bylo – potrhané košile také nebyly výjimkou; a všechno bylo halabala oblečené… kdyby šlo o dvouhvězdičkový hotel za 200 Euro na osobu a týden, možná to pochopím, ve „čtyřhvězdičkovém“ hotelu s průměrnou cenou 400 Euro na osobu je to nepřijatelné! Obsluha pizza na pláži Bez rukavic, neochota vydat méně či více než 2 kousky pizzy, přestože některé děti chtěly pouze jeden kousek, nepodařilo se jim dostat jeden kousek, naopak ti, kteří chtěli více kousků, už nedostali. Arogance v komunikaci se všemi zákazníky, ať dětmi nebo dospělými. Úklid K úklidu se vztahuje jedna z fotek, kterou přikládám – je pořízená v sobotu navečer před naším odjezdem, většinu kelímků jsem důvěrně znal už od pondělka, kdy je tam někdo pohodil a nikdo neuklidil; protože jsme měli kvůli dětem službu u bazénu, byli jsme svědky toho, že paní uklízečka přišla jednou za čtyři dny, nadávala, vysypala koš a ostatní nepořádek tam nechala. Dále: jedna naše mladá dáma zažila situaci, kdy ji uklízečka nepustila na pokoj, když potřebovala na WC, přibouchla jí dveře před nosem a řekla jí, ať čeká… další uklízečky chodily kouřit (!) na balkony dětských pokojů, a když tam vešly děti, gestikulovaly na ně, ať to nikomu neříkají.

Celkový dojem

Hotel HERMES je pojmenován po řeckém vykutáleném bohovi, jehož charakteristika na hotel neuvěřitelně sedí: (Hermés) „Je ochráncem cest a poutníků, ale i zlodějíčků, bohem obchodu, lsti a podvodu a v neposlední řadě poslem bohů. Nikdo jej nemůže předčit v chytrosti, bystrosti a dokonce ani v krádeži.“ Takže asi tak.