Čínština je velmi specifický jazyk, kterým mluví na planetě více než 1,2 mld. lidí. Čínsky se mluví na mnoha místech planety. Nejedná se pouze o samotnou Čínu, ale i například Tchaj-wan, Singapur, Malajsii a samozřejmě čínské komunity po celé planetě, kterých je nespočet.
Čínština má mnoho dialektů, ty nejvýznamnější jsou rozdělené do 7 – 13 skupin. Nejpočetnější jsou severočínské dialekty. V Čechách považujeme za čínštinu tu, která je v pekingském dialektu, napsaná jazykem paj-chua, jehož základem je mandarínština.
Píše se pomocí čínských znaků tzv. logogramů, kterým rozumí všichni, přestože se jejich dialekty někdy zásadně liší. První doklad čínských znaků pochází z roku cca 1 200 př. n. l., od té doby se ale znaky velmi změnily. Z každého znaku přečteme jak význam, tak zvukovou formu.
Zajímavostí je, že každá slabika nese svůj tón, který dává správný význam. Tón je neoddělitelnou součástí slabiky a čínština tedy patří mezi tónové jazyky, jako i řada dalších jazyků východní a jihovýchodní Asie. Kromě slovní intonace zde existuje i větná intonace, například při otázce, jako je tomu u evropských jazyků.
Pojďme se podívat na přepis základních čínských frází latinkou. Ke správné výslovnosti vám pomůžou tato pravidla: Ch – čte se jako „tvrdé“ č, Q – čte se jako č, Sh – čte se jako „tvrdé“ š, X – čte se jako š, G – čte se jako k, Zh – čte se jako ž nebo dž, B – čte se spíše jako p, D - čte se spíše jako t, J - čte se jako ť.
Základní fráze
- Nǐ hǎo. – Dobrý den. Ahoj.
- Zǎoshànghǎo. – Dobré ráno.
- Wǎnshànghǎo. – Dobrý večer.
- Wǎn ān. – Dobrou noc.
- Nǐ hǎo ma? – Jak se máte?
- Wǒ hěn hǎo, nǐ ne? – Dobře a vy?
- Hěn gāoxìng rènshi nǐ. – Rád vás poznávám.
- Màn màn chī! – Dobrou chuť!
- Zhège duōshǎo qián? – Kolik to stojí?
- Xièxie. – Děkuji.
- Bú kèqi. – Není zač.
- Duìbùqǐ. – Promiňte.
- Wǒ bùdǒng. – Nerozumím.
- Máfán nǐ zài shuō yībian. – Prosím zopakujte to.
- Yī lù shùn fēng – Šťastnou cestu.
Číslovky
- líng – nula
- yī– jedna
- èr – dva
- sān – tři
- sì – čtyři
- wŭ – pět
- lìu – šest
- qī – sedm
- bā – osm
- jĭu – devět
- shí – deset
- băi – sto
- yì-qīan – tisíc