Zpovídáme Čechy v zahraničí: Situace ohledně koronaviru v Egyptě

Alena El Bakr je překladatelka a koučka, která projela řadu států v Karibiku. Nakonec jí učaroval Egypt. Našla zde manžela a zůstala natrvalo. Nyní pořádá pro své klienty privátní výlety. Před časem nám Alena povídala o tom, jaký je život v Egyptě, nyní popisuje aktuální situaci spojenou s koronavirem. Sledovat ji můžete na jejím blogu www.openroad.earth, kde mimo jiné píše o projektu na pomoc některým Egypťanům a Čechům pracujícím v Egyptě, nebo na jejím facebooku „Výlety v Egyptě – OpenRoad“.

Jak vypadá současná situace v Egyptě? Panují zde nějaká speciální opatření? 
V Egyptě se restrikce zavádí postupně. První byly uzavřeny školy, univerzity a další vzdělávací zařízení. Poté, co se objevili nakažení turisté v některých hotelových resortech, byly tyto hotely okamžitě uzavřeny a panovala tam přísná karanténní opatření. Následně se rozhodlo o uvalení karantény na některé územní oblasti. Hranice jsou uzavřené a od 19. 3. i všechna mezinárodní letiště. Nikdo nesmí dovnitř ani ven.

V této souvislosti bych ráda zmínila, že naše velvyslanectví sídlící v Káhiře vyzývá všechny občany, kteří by ještě chtěli vycestovat a z nějakého důvodu se jim to nepodařilo, aby se s úřadem neprodleně spojili a svou situaci řešili bezodkladně. Nás, kteří zůstáváme, vyzvali, abychom ambasádu kontaktovali jen v naprosto neodkladných záležitostech a nezatěžovali chod úřadu v krizové situaci.

Před pár dny došlo k omezení provozu cofeeshopů (nebylo možné nikde kouřit tolik oblíbenou šíšu, což byl pro mnohé silný signál, že to není legrace), poté se kavárny i restaurace uzavřeli úplně. Všechna veřejná místa jako kina, divadla, atd. jsou zavřená, obchody mimo prodejny potravin a lékárny, jsou otevřené v omezeném provozu od šesti hodin ráno do sedmi hodin večer. Veškeré hotely, školy a vládní budovy dezinfikuje armáda. Stejně tak by měla být dezinfikována jiná veřejná místa, kde by mohlo dojít k výskytu koronaviru. Armáda dále deklaruje pomoc s rozvozem potravin a hygienických pomůcek a dalšími životu potřebnými záležitostmi. Jedná se o zákazu pátečních modliteb. O jiných opatřeních aktuálně nevím, ale situace se mění rychle.

Jak to vnímají místní lidé? Mají strach nebo jsou spíše v klidu? (Nosí roušky/zůstávají doma?) 
Velice záleží na oblasti. Egypt je velká země. Já se aktuálně nacházím v Hurghadě a každým dnem pozoruji stoupající napětí. Lidé jsou více informováni, dostávají strach, dopadá na ně tíha stupňujících se opatření. Na ulicích není už takový ruch, začínají se objevovat roušky, které jsou stále běžně dostupné za minimální cenu. Dodržování všech opatření pečlivě hlídá armáda a policie. Na ulici se dezinfikují i projíždějící auta.

V jiných částech Egypta se ale prý potkáte i s laxním přístupem. Lidé se pohybují bez obav po ulicích a roušky nenosí. Myslím, že je jen otázka času, kdy to bude armáda i v těchto místech řešit razantněji.

Vnímám tady i vliv víry. Všechno se děje tak, jak má a z vyšší moci. Jestli onemocním nebo ne nemám ve svých rukou, do mého osudu už to bylo dáno.

 Jak nyní probíhá tvůj všední den? Dotýkají se tě osobně všechna ta opatření? 
Vzhledem k tomu, že jsem aktuálně doma s rok a půl starou dcerkou a praktikujeme domškolu se starším synem, moc se mě to netýká. Celou domácnost i práci řídím z domu, takže kromě výjezdů za klienty a s klienty, se nic nemění. Je to vlastně úsměvné. Jako bych žila v karanténě už nějakou dobu dobrovolně :) Můj manžel to snáší o poznání hůř.

Co se nás dotklo citelně, je pracovní stránka věci. Oba se pohybujeme v turismu, takže jsme přišli o hlavní zdroj příjmu, stejně jako tisíce jiných lidí tady.

Jak hodnotíš úroveň zdravotnictví v Egyptě? Cítíš, že má vaše země všechno pod kontrolou? Je o nakažené lidi dobře postaráno?
Je nutné rozlišit zdravotnictví soukromé a státní. Ve stručnosti – soukromé zdravotnictví si bude moci málokdo dovolit. Tisíce lidí jsou teď bez práce. Nejčastěji jsou to muži, kteří živí celé rodiny.

Nutno podotknout, že soukromé kliniky by si asi nemohli dovolit ani tak. Mzdy jsou opravdu nízké a většina lidí nemá žádné úspory. Státní zdravotnictví má několik úrovní. Velké státní kliniky jsou dobré, malé venkovské nemocnice za nimi těžce zaostávají.

Jak se bude celá situace řešit v praxi, to teprve uvidíme. Egypt má oficiální čísla zatím poměrně nízká a pravděpodobně stále nedochází k velkému zatížení nemocnic. Podle neoficiálních zdrojů i některých místních médií, je počet infikovaných mnohem vyšší.

Nevím přesně, jestli testování všech lidí opravdu zajistí vláda bezplatně (prý ano) a jak se bude řešit úhrada léčby. Běžně si zde lidé veškeré úkony hradí sami. Ať už malé nebo velké. To by znamenalo, že hodně lidí lékaře ani nenavštíví, protože to pro ně bude příliš drahé. Obzvlášť onemocní-li více lidí v rodině.

Podle nařízení by zdravotní péče měla být poskytována zdarma těhotným ženám a chronicky nemocným pacientům. Jako rizikové taky vnímám, že na péči o pacienty se, při běžných záležitostech, poměrně hodně podílí rodina. Nedokážu odhadnout kapacitu a možnosti personálu při větším zatížení. Ale to už je moje spekulace a do toho bych se nerada pouštěla.

Obecně musím říci, že přístup k celé záležitosti v Egyptě mě maximálně překvapil. Opatření jsou maximální a armáda i policie zatím špičkově funguje. Egypt uvolnil na boj s koronavirem velikou sumu, jedná organizovaně a systematicky.

Děkujeme Aleně za rozhovor. Přečtěte si také, jak to aktuálně vypadá v jiných zemích:

• Řecko – Rozhovor s Pavlou Smetanovou
• Malajsie – Rozhovor s Lenkou Gazdovou
• Indie – Rozhovor s Darjou Black
• Španělsko – Rozhovor s manželi Nečasovými
• Francie – Rozhovor s Markétou Bohatou
• Malta – Rozhovor s Michaelou Vajdovou
• Čína – Rozhovor s Janem Linhou
• Saúdská Arábie – Rozhovor s Eliškou Jandovou
• Nepál – Rozhovor s Markétou Vitákovou