Za tajemstvím faraonů: Starověký Egypt Vás zve k návštěvě

Pyramida velkého kruťase

Pyramidy v Gíze, dnešním předměstí Káhiry, jsou skutečným divem světa. Tu největší z nich postavil egyptský faraon Chufu, známý také pod řeckým jménem Cheops. V současnosti se tyčí do výše 137,5 metru. Cheops ji postavil jako svoji hrobku, a mimochodem byl to pěkný kruťas.

Dnes už je známo, že faraoni trestali své neposlušné poddané velmi hrubě, například jim uřezávali nosy a uši a poté je posílali na nucené práce, pokud je chtěli usmrtit, volili velmi rafinované způsoby jako například napichování na kůl.

Nepochybně stojí za to se do Cheopsovy pyramidy podívat, i když faraonovo tělo odsud zmizelo už před mnoha sty lety, stejně jako zřejmě bohatá pohřební výbava. Další známou pyramidou v Gíze je Rachefova, pyramidy v Gíze tvoří rozsáhlý areál.

Lev s lidskou hlavou

Budete-li už jednou v Gíze, rozhodně si nenechte ujít prohlídku Velké sfingy. Tato socha lva opatřená lidskou hlavou, se nachází na Gízské plošině na západním pobřeží řeky Nil. Jde o největší sochu, vytesanou z jednoho kusu kamene, jakou kdy lidské ruce vytvořily, a proto stojí za to postát před ní v tichém obdivu.

Někteří odborníci ji datují do období vlády faraona Rachefa ve 3. tisíciletí př. n. l., ovšem jiní její staří kladou mnohem dál, a to až do období let 15 000-7000 př. n. l. Objasnit záhadu přesného stáří se ale dodnes nedaří.

Chrámový komplex a hřbitov se 65 hrobkami

Památky představují i Luxor a zdejší monumentální chrámový komplex ležící na východním břehu Nilu. Pískovcová stavba byla založena kolem roku 1400 př. n. l. a tvoří ji celkem šest chrámů. Před vchodem do největšího luxorského chrámu najdete zbytky aleje sfing spojující tříkilometrovou cestu s Amonovým chrámem v nedalekém Karnaku.

Chcete-li vzdát faraonům posmrtnou úctu, neopomeňte navštívit Údolí králů, které je skutečně monstrózním pohřebištěm faraonů. Vládci Egypta je využívali v období od 16. do 11. století př. n. l. Nachází se zde celkem 65 (někde se udává jenom 63) objevených hrobek, ovšem navzdory názvu, tu odpočívá jen asi 20 panovníků.

Dokonalé umění mumifikace

Dovolená v Egyptě může být spojena s objevováním dávné historie. Stojí za to se seznámit i s postupem starověké mumifikace ostatků, který musela absolvovat mrtvá těla faraonů, než skončila ve svých hrobkách.

Nejdřív se vyjímá z těla mozek, a to pomocí železného háčku. Tkáň se vytahuje ven nosními dírkami. Po té se vyndají také vnitřnosti, a to žaludek, játra, střeva a plíce. Tyto orgány se dávají do zvláštních nádob. Srdce ale zůstane uvnitř. Vyprázdněné tělo se vymyje a plní myrhou. Nakládá se do přírodní soli. Po uplynutí 40 dní se mrtvé tělo znovu natírá vonnými mastmi.

130 tisíc exponátů a pohřební nekropole

Současná Káhira je pulsujícím městem, ovšem stopy po faraonech samozřejmě najdete i zde. Navštivte Egyptské muzeum v Káhiře, kde zhlédnete na 130 tisíc nerůznějších exponátů, které mapují historii Egypta od starověku až do doby příchodu islámu. Uvidíte zde například předměty z Tutanchamonovy hrobky, ale také sál mumií s celkem 11 ostatky faraonů posmrtně ostřených výše popsaným způsobem mumifikace.

Komu nestačí muzeum a rád by se prošel po skutečném archeologickém nalezišti, může vyrazit do Sakkáry, vzdálené asi 30 km jižně od Káhiry. Objeví zde i několik pyramidových komplexů, například Džosera, Tetiho nebo Pepiho I. a II.