Indie je krásná, ale dokáže být i hodně drsná, říká Blanka Jeetendra Varma

Blanka žije už delší dobu v Indii, kde pracuje jako průvodkyně pro české skupiny turistů a také jako doprovod při obchodních cestách a veletrzích. Současně působí jako konzultant pro vzdělávání na zahraničních univerzitách. Zpočátku žili s manželem mezi Prahou a Bombají, před 4 lety se ale opět vrátili do Indie. Její kořeny vedou až do Prahy, letos jí bude 60 let, má dva dospělé syny a jednoho vnuka. Jak sama říká, je důkazem toho, že i na „stará kolena“ může člověk dělat to, co ho opravdu baví.

Hezký den Blanko, kdy jste se rozhodla, že odjedete do Indie a proč?
Namaste Dášo! No to se stalo před deseti lety. Bylo mi padesát, končila jedna dlouhá etapa mého života, synové byli dospělí a já si chtěla něco dokázat. Pamatuji se dobře na ten moment. Otevřela jsem si večer notebook a při sklence vína koupila letenku do Dillí. Bylo to tak jednoduché… V té době jsem měla ale o Indii jen mlhavé představy. Jak se blížil čas odletu, moje nervozita samozřejmě stoupala. Sama do Indie, jo? Já ale dotahuji nápady i do konce.

Jaký byl Váš první dojem z Indie? Je skutečně taková, jak se o ní říká?
Úžasný! Možná i proto, že jsem dala na radu syna, který tu byl již před tím několikrát, a nasmlouvala si místní průvodce a řidiče. Bylo to hodně pohodlné, navíc má angličtina tehdy nebyla zrovna nejlepší. Opravdu jsem si užívala každý den. Z dnešního pohledu vím, že jsem byla v mnoha věcech naivní, vše co mi povídali jsem jim baštila. Ano, Indie je incredible. Vše je tu možné.

Nemáte-li peníze, zub vám vytrhne nějaký specialista na ulici. O kus dál stojí také ale budova kliniky s nejmodernějšími přístroji a skvělými lékaři. Indie je krásná, ale dokáže být i hodně drsná. Indie mě před deseti lety přivítala s otevřenou náručí. To je to, co jsem tu tehdy cítila. Pamatuji se, jak jsem čekala v odbavovací hale na letadlo do Londýna a vůbec se mi nechtělo nazpátek.

Jak již Vaše jméno napovídá, provdala jste se za Inda. Prozradíte nám, jakou povahu mají Indové, jaké jsou například zvyklosti v rodinách apod.?
Indičtí mužové jsou více dominantní a indické ženy zase upozaděné. Pokorné jsou doma, ve vztahu k manželovi. Jinak se za sebe umí ozvat a jsou velké bojovnice. Nadřazenost mužů je zde patrná na každém kroku. V restauraci obslouží nejdříve muže a s ním se také nejprve pozdraví, pak až s manželkou. Je to ale i jakýsi způsob vyjádření odstupu a respektu k vdané ženě.

Jakkoliv jsou indické ženy doma pokorné, v práci či veřejném životě jsou velmi sebevědomé a často zastávají vysoké pozice. Sebevědomí je vůbec v Indii důležité. Přílišná slušnost je považována za slabost. Jestli chcete uspět, musíte se chovat jako domácí. Každý tady ví, kam patří. Nemůžete nikdy snídat u stejného stolu jako váš osobní řidič. On by si vás přestal vážit.

Rozmanitou Indii určitě nejde poznat během jedné návštěvy. Kam by tedy měl jet na dovolenou člověk, který touží po hotelu a relaxaci na plážích a kam naopak za tou pravou Indií?
Většina turistů, kteří přijedou prvně, chce navštívit Tádž Mahal. To je logické. Je opravdu úchvatný. Ágra s Tádž Mahal, Džajpur a hlavní město Dillí jsou tedy takovým prvním okruhem, kterým by asi měl každý začít. Ne nadarmo dostal název Zlatý trojúhelník. Je to opravdu krásné a památkami nabité týdenní cestování. Pokud však někdo touží po pláži, tak doporučuji jihoindický stát Kérala. Jeho pobřeží s nekonečnými palmovými plážemi a romantickými zátokami lze těžko s něčím srovnávat. Navíc Kérala je kolébka ajurvédy, 5 000 let staré indické medicíny. Na vůni zdejších čajových plantážích jen tak nezapomenete.

Goa je nejmenší stát Indie a je proslulý hippies, kteří se zde v 70. a 80 letech usazovali. Dnes už tuto dobu odvál čas, ale její duch tu trochu zůstal. Je to jediné místo v Indii, kde můžete pít alkohol na pláži a koupat se v bikinách, aniž by vás někdo okukoval. Indové jsou velmi cudní, proto obnažené Indky nikde nepotkáte. Samy většinou ani neumí plavat. Jen si tak sednou do moře a nechají se omývat vlnami. V sárí samozřejmě.

Kdy je nejlepší období pro dovolenou v Indii?
Turistická sezóna v Indii je od září do března, protože je příjemné počasí. Od konce března se začíná oteplovat. V dubnu a květnu se teploty vyšplhají až na 50 °C. To je nepříjemné. V půlce června přijdou první monzunové kapky a prší až do září. Samotný déšť, který je lokální a nárazový, až tak nepříjemný není, protože je teplo. Nepříjemné je, že se nikdy nedá odhadnout, kde a kolik vody spadne. Na mnoha místech jsou každoročně záplavy. Zastaví se vlaky, silnice jsou pod vodou, dočasně jsou zrušeny i letecké spoje. Což samozřejmě může narušit vaše cestovní plány.

Jakou dopravu zvolit pro cesty po Indii?
Záleží na tom, kolik času máte a co vše chcete stihnout. Na větší vzdálenosti bych určitě zvolila letadlo. Navíc letenky jsou často stejně drahé jako vlakové jízdenky. V Indii operuje několik soukromých leteckých společností a všechny letenky si pohodlně zakoupíte přes internet. Jen mějte v patrnosti, že zpoždění i několik hodin, je tady na denním pořádku. Samozřejmě bez jakékoliv kompenzace. Přijde vám jen SMS. Proto při navazujícím spojení raději počítejte s časovou rezervou. Svoji letenku vytiskněte, nebo ji uchovejte v telefonu. Bez ní a platného cestovního dokladu vás do letištní odbavovací haly nepustí.

Cesta vlakem je docela pohodlná, více toho uvidíte a zažijete. Během cesty totiž vagony neustále procházejí prodavači všeho možného, od jídla přes čaje až po různé nesmyslné cetky. Je to zábava. Většina spojů má vagony s AC a také tzv. Ladies coach. K zakoupení jízdenky potřebujete nainstalovat některého z prodejců a k tomu potřebujete indickou SIM kartu. Tu doporučuji koupit hned na letišti. Je sice dražší, ale hodně si tím zjednodušíte začátek vašeho cestování. Většina prodejců totiž stále vyžaduje svědectví místního člověka. Pak tu máme sleeping busy. Jsou také skvělé. Až řidič zastaví na občerstvení, dobře si ho hlídejte. Oni pak jen párkrát zatroubí a jedou dál. Ne vždy ho mezi těmi dalšími rozeznáte.

Ve městech jsou nejrychlejší rikši. Žlutočerné cab jsou levnější, protože nemají klimatizaci. Velmi často se setkáte s předraženou cenou, díky „dočasně nefungujícím“ tachometrům. To patří ke koloritu. Téměř všude ve velkých městech operují OLA nebo UBER. Počítejte s tím, že možná budete řidiči muset upřesnit vaši polohu. Požádejte někoho místního, ať to řidiči vysvětlí. Anglicky rozumí jen výjimečně.

Kdybyste měla jmenovat několik míst či památek, které by neměly nikomu uniknout, které by to byly a proč? A které místo okouzlilo nejvíce Vás?
Tak určitě Tádž Mahal. Je to překrásná hrobka z bílého mramoru, postavená na důkaz nesmírné lásky. A patří mezi největší skvosty mughalské architektury. Když jsem toto místo navštívila prvně, podlomila se mi kolena. Sílu lásky tam cítíte na každém kroku. Džajpur neboli Růžové město, proslulé astronomickou observatoří a především nádhernou pevností Amber, byste si rovněž neměli nechat ujít.

Nejspíš přiletíte do Dillí – hlavního města Indie, kterým kráčela historie. Určitě doporučuji navštívit Staré Dillí, původní město, které si již po staletí žije svým životem. Nové Dillí postavili Britové začátkem 20. století, když sem přenesli administrativu z Kalkaty. Od té doby se Dillí neuvěřitelně rychle rozrůstá. Na jednom místě budete moci porovnat Indii středověkou, koloniální a tu moderní. Proto bych při první návštěvě určitě doporučila již zmíněný Zlatý trojúhelník. 

Z okna turistického autobusu se Indie často jeví jako chudá a špinavá. To je klam, způsobený tím množstvím lidí na ulici. Střední třída je zde podobná té evropské. A ty bohaté a hodně bohaté, kterých jsou tu miliony, nemáte možnost potkat. Pohybují se ve svých autech s řidiči mezi kancelářemi, rezidencemi a soukromými kluby. Pro lepší představu doporučuji navštívit nějaké větší obchodní centrum. Pochopíte, že život je tu podobný jako všude jinde na světě.

Je něco, čeho by se měli cestovatelé při cestě do Indie obávat? Dát si pozor na nějaké zvyky apod.?
Obávat určitě ne. Opatrnost je však na místě. Každému doporučuji se chovat jako doma. Nechoďte večer na opuštěná či tmavá místa a nedůvěřujte každému. Doma si také nesednete do auta k neznámému člověku. 

Indové neznají naše evropské randění. Svatby se zde domlouvají a do té doby je jakýkoliv intimní vztah tabu. I když se tato tradice ve velkých městech již mění, není to stále považováno za něco běžného. Dvojici, držící se za ruce, tady nepotkáte. Polibek a vše ostatní patří za zavřené dveře. Od ženy se zde očekává cudnost a zdrženlivost. 

Indové neumí říkat NE a NEVÍM. Proto si informace ověřte z více zdrojů. Lehké pokyvování hlavy ze strany na stranu při konverzaci znamená souhlas.

Když přijdete na návštěvu, měli byste nejprve pozdravit nejstarší či nejváženější osobu rodiny. Dělá se to stále stejným způsobem. Skloníte se, dotknete se jeho, či její nohy a dostane se vám požehnání.

Indická kuchyně je synonymem pro výrazné chutě, vůně a pestrobarevné pokrmy. Co stojí za to ochutnat?
No ovšem! Ochutnejte vše, co se dá! Indické jídlo je neskutečné chutné, rozmanité a vždy čerstvé. Podle mě nejlepší kuchyně je punjabská. Třeba černou čočku s fazolemi neboli Dal makhani si určitě zamilujete. Pokud máte rádi maso, pak zkuste v muslimské restauraci chicken nebo mutton biryani. A neodjíždějte, aniž byste neokusili jihoindickou masala dosu. Je to lahodná křupavá placka z čočko-rýžového těsta s bramborem uvnitř. Na ulici se nebojte a dopřejte si sev puri, nebo jen osmaženou zeleninu v těstíčku. Zapijte to citronádou nebo čerstvým sugarcane juice. Paradise!

Je něco opravdu důležitého, co byste lidem, kteří se do Indie chystají, poradila?
Nevnímejte nepořádek a nasávejte pozitivní energii. Indičtí bohové vás přijmou s otevřenou náručí a lidé také. Současně buďte opatrní, a to hlavně na silnici. Indové neradi brzdí, ani bílá zebra je nezastaví. Místo brzd tady používáme klakson na znamení „pozor jedu já“. Pijte balenou vodu a myjte si ruce. Jestli se chcete před cestou nechat naočkovat, udělejte to s předstihem, ať sem nedorazíte oslabení. Indie je jedním z největších výrobců léků na světě a i některá ATB jsou tu k mání bez předpisu. Oblečení je nejlepší volné, prodyšné a ne vyzývavé.

Až tu budete, nepodléhejte příliš vašim citům. Je to na vás, ale mnozí z těch, co žebrají, vaši pomoc ve skutečnosti nepotřebují. Žebrání je jejich každodenní „práce“. Chudí lidé z nízkých kast dostávají státní podporu. Navíc mnoho templů, především Gurudwara vaří denně pro pocestné. Kdokoliv, včetně vás, může přijít a najíst se zdarma.

Dávejte si pozor na oranžové „holy men“. Náboženství je v Indii neuvěřitelně velký byznys. Jestliže chcete potkat svého guru, nechte si ho raději doporučit od někoho, komu věříte. I tak si od vás své rady a požehnání nechá dobře zaplatit. Těm „pocestným svatým“ se raději vyhněte velkým obloukem. Nikdy nevíte, kdo opravdu jsou. Mohou to být klidně kriminálníci, kteří se v takovémto převlečení skrývají před spravedlností.

Běžte do kina! Nevadí, že nebudete rozumnět. Bollywoodské filmy jsou plné tance, před promítáním vzdáte hold indické hymně a o přestávce se můžete občerstvit.

Jaké suvenýry si z Indie přivézt?
Cokoliv! Někdo si přiveze sošku Ganeshe, někdo nakoupí látky a šperky. Jaipur je ráj polodrahokamů, hedvábí a koberců. Kdo rád vaří, pak neodjede bez koření. Výběr je rozmanitý a třeba originální bavlněný přehoz přes postel vám bude Indii připomínat ještě mnoho let. Hlavně si ale odsud odvezte pozitivní energii.

Děkujeme Blance za velmi milý rozhovor.
Více zážitků a zkušeností z Indie můžete sledovat na:

• blankablog.com
• www.jevako.cz
• Facebookové stránky: Jevako