Dalmácie 2021 - Den třetí - Biograd na Moru, Vransko jezero a Murter 23. srpna

Dnes se vypravujeme na místa, kde jsme se objevili v roce 1997, a to do Biogradu na Moru a pak na ostrov Murter. Prvně zajedeme do Biogradu, kde se snažíme zaparkovat, a když už konečně najdeme volné tympl, tak jdu zaplatit parkovné. Je však vidět, že jsou tu sto let za opicemi. Parkomat nebere ani bankovky, ani karty, a tak lítám po Biogradu vyměnit bankovky za nějaké rozumné mince, což se mi asi po 15 minutách nakonec povede. Potom se projdeme po městečku, snažíme se najít známá místa, ale to se nám nedaří. Takže asi po dvou hodinách odjíždíme a zkusíme se zajet podívat i na Vransko jezero. Chorvatské dopravní značení mě ani nepřekvapuje, a tak odbočku přejedeme a musíme se otáčet. Když dojedeme k jezeru, už po nás chcou nějaké vstupné, tak vysvětlíme, že se nebudeme zdržovat, že jen hodíme čučku na wasrůvku a valíme dál. Fakt jsme se zdrželi asi 15 minut na pár fotek a pak ostrov Murter. Tak tady už to nepoznáváme vůbec. Od roku 1997 se všechno změnilo, a tak zaparkujeme na prvním parkovišti u vody. A opět problém s parkováním, kdy to nechce brát ani mince (a to nejsem jediný, dokonce i jakýsi Talián). Nakonec se to podaří a my jdeme hledat hospůdku, kde jsme poprvé před 24 lety jedli mořské potvory. Nenacházíme, a tak sedneme do jediné otevřené taverny a dáme si oběd. Po obědě přejedeme na druhou stranu zátoky, že se vykoupeme. Plážička 10x10 metrů zmizela a celé pobřeží je upravené, dokonce je tu i pláž pro psy. Jediné co tu chybí, je dostatek převlékáren, toalet a parkoviště. Na zpáteční cestě k autu jsme viděli, jak nekompromisně odváží auta zaparkovaná v zákazu bez ohledu na zemi registrace (Němci). A tak nakonec jediné, co jsme poznali, byl zvedací most na příjezdu na ostrov a ubytko, kde tenkrát byli Irena s Milanem. Jinak nic víc. Vracíme se zpátky do Srimi, kde máme na stole nachystanou misku s čerstvými fíky od paní domácí.