Faerské ostrovy leží na půli cesty mezi Norskem a Islandem. Dlouhá léta žily ve stínu svých navštěvovanějších sousedů, ale poslední roky i přes pověstné nevyzpytatelné počasí lákají čím dál více turistů. I když ostrovy patří pod správu Dánska, nejsou součástí Evropské unie. Spojení je možné letadlem, trajektem nebo podmořskými tunely. Mají svou vládu, která se jen zběžně zpovídá Dánsku, a bez problémů se zde domluvíte anglicky.
Město, které stojí za zmínku, je Tórshavn. Mezi hlavními městy se řadí k „největším prckům“, má něco málo přes dvacet tisíc obyvatel. Těžko uvěřit, že historické centrum, rybí trh, přístav a majestátní sídlo vlády v kombinaci s poklidnou atmosférou bez nervózních řidičů a nekonečných front jsou vtěsnané do jednoho města. Mimo hlavní město jsou domky na ostrovech ledabyle rozeseté, jen občas se shluknou ve vesnici nebo osadu na pobřeží. Jednou z nich je Kirkjubour, kde se nachází nejstarší dřevěný dům s muzeem, katedrála Magnus nebo kostel Ólavskirkja. Už v dobách prvních zmínek se vesnice uváděla jako náboženské centrum ostrovů a zůstalo tomu tak dodnes.
Je pokrytecké kopírovat hlavní turistické trasy napříč ostrovy, každý metr země má své kouzlo a nezáleží, jestli se jedná o maják Kallur, jezero Sørvágsvatn, které je vodopádem spojeno s oceánem, horu Sørvágsvatn nebo Mikladalur s vodními mlýny a domky s porostlou střechou.
Český ekvivalent pro Faery jsou Ovčí ostrovy, po návratu nebudete o správnosti překladu pochybovat. Ovce jsou na ostrovech všudypřítomné, stejně jako roztomilí papuchalkové nebo tereji. Spousta turistů bere Faerské ostrovy jako rychlý a levný přestup cestou na Island a neprávem je opomíjí, ale ostrovy se postupně vynořují z mlhy a pomalu návštěvníkům odhalují všechny přírodní úkazy, hory, útesy, jezera, vodopády i rozbouřená pobřeží.
Zobrazit celý popis