Rozhovor se Sallym

Nově přinášíme rozhovory s ostřílenými cestovateli z Cestolina. Jejich vlastní zkušenosti a rady. Jako první jsme se rozhodli vyzpovídat Sallyho.

Sally není žádný batůžkář, ani plážový povaleč. Rád poznává přírodu, památky, místní obyvatelstvo a zvyky, a samozřejmě i místní kuchyni. Na dovolenou jezdí nejraději autem.
Na Cestolinu se můžete podívat na jeho nádherné fotografie , přečíst hodnotné recenze a příspěvky.

Jeho oblíbeným citátem je:
„Jestliže v cizině odmítáte místní stravu, neberete na vědomí místní zvyky, bojíte se náboženství a vyhýbáte se lidem, měli byste raději zůstat doma.“

1) Dáváte přednost all inclusive dovolené nebo raději cestování na vlastní pěst? A proč?
Je to různé a nepreferujeme žádný způsob stravování o dovolené. Spíše se přikláníme k vlastní stravě nebo ubytování se snídaní. Co se týče all Inclusive,
tak to jsme využili dvakrát, ale stejně jsme vypustili obědy. Tady hrála velkou roli cena. Jedna dovolená byla FM a druhá LM za super cenu. Tak jsme to využili, půjčili si v destinaci auto a celý den byli někde v „terénu“. Když zvolíme vlastní stravování nebo jen snídani, je ta dovolená taková pestřejší a poznáváme alespoň místní kuchyni.
2) Nejraději jezdíte na dovolenou autem se svými pejsky. Co všechno taková cesta se psy obnáší?
Pokud to jde, bereme naše dvě fenky jorkšírského teriéra s sebou. Samozřejmě že autem, do letadla bychom je nevzali. Co to obnáší, tak samozřejmě mít v pořádku očkování, mezinárodní zvířecí pas, nezapomenout případně pelíšky, hračky a pamlsky. Určitě také nesmíme zapomenout na granule a kapsičky. Konečně jsme si do auta pořídili pro holky kšíry, ale....... (ne vždy je použijeme). Při cestě jsou holky v pohodě, i když mají občas možnost, necestují po autě. Pamatujeme na dostatek vody a časté přestávky. Zastavuji na vyvenčení (i posádky) cca co dvě hodiny. Taková cesta třeba na Lefkádu už není žádná sranda a pro pejska nesmí být cesta autem stresující. No a i dovolenou si musí holky užít, proto jim bereme jejich pelíšky, oblíbené hračky, pamlsky, to když je musíme nechat na ubytování. No a pro lepší komfort jsme jim koupili plážový stan, kde odpočívají když jsme chvilku u vody.
3) Prozradíte nám, které destinace jsou vaše nejoblíbenější a kam se třeba často a rád vracíte?
Tak to bude těžké, protože nejsme žádní Řeckomilové, Italomilové apod. Kde jsou dobří lidé a pohoda, tam se nám líbí. I když možná máme blíže k Řecku, kam se, pokud to vychází, snažíme jet každý rok. Ale znáte to.
Určitě se nám líbilo v Turecku, a to jak na pobytu tak na poznávačce. Rádi jezdíme do Itálie a na italské ostrovy, začínáme poznávat Maďarsko a čeká nás i Polsko. Slovensko nepovažuji za zahraničí, takže dovolenou na Slovensku považujeme jako dovolenou „doma“.
Velice příjemně nás překvapil Madagaskar, a to nejen krajinou, lidma, ale hlavně přímým a osobním kontaktem nejen s chameleony, ale zejména s lemury, které s manželkou milujeme (po našich domácích zvířatech).
Nevracíme se na místa, která jsme už navštívili, máme krédo, že „Život je natolik krátký, abychom jezdili na jedno místo.“ Snažíme se toho poznat co nejvíce. I když výjimka potvrzuje pravidlo, za posledních 10 let jedeme podruhé na Lefkádu, dokonce ke stejné paní, nechtělo se nám letos nic vymýšlet. Chtěli jsme na Korsiku, ale k očekávaným událostem v rodinách u synů si letos dopřejeme klid a flákání 😉. Chtěli bychom se vrátit na Sicílii, ale do oblasti Palerma, na Krétu na západní a střední část, no a když to vyjde, tak bychom chtěli ještě jednou na Madagaskar, už jen navštívit oblast, kam se nedalo kvůli banditům, a za „našima“ lemurama s „naším“ místním průvodcem Richardem.
4) Je nějaká destinace, která vás naopak nepříjemně překvapila? Kam už byste se nikdy nevrátil a ani ji nedoporučil přátelům.
Nemohu, nebo nemůžeme, říct, že by se nám někde vyloženě nelíbilo, nebo že by byla některá destinace, kam bychom se nikdy nevrátili nebo ji nedoporučili. Každý má takovou dovolenou, jakou si udělá. Zklamalo nás Španělsko, ale za to mohlo počasí, nikoli destinace. A na takové ty pavlačové řeči od lidí, kteří byli nejdál za rohem v práci a dovolenou trávili u rybníka, kteří jsou nejchytřejší a ťukají si na čelo, že tam teda rozhodně ne, vždyť je tam válka, je tam revoluce apod., tak na to nedáme. Vždy si uděláme vlastní úsudek, přečteme si recenze nebo nějaké zprávy lidí, kteří v dané oblasti byli a pak se rozhodujeme. To nebezpečí jakéhokoliv útoku může být kdekoliv na světě, může být i u nás. Takže žádnou „nemilou“ destinaci nemáme.
5) Poslední otázka. Zajímalo by nás, zda shledáváte výrazné změny v cestování teď a například před 20 lety. Co považujete za výhody dnešního cestování a na co si naopak s nostalgií vzpomenete?
Tak určitě se hodně změnilo a změnil se i přístup lidí k nám, jako turistům. Řekl bych že cestování je jednodušší, rychlejší. Nemusím (skoro) zastavovat na hranicích a čekat, jestli se celník dobře vyspal a pustí mě dál. Ale to je spíš doba dávno minulá. Posledních 20 let? Ono to vlastně platí co se týče hranic. Projel jsem z Brna až na Gibraltar a zpět bez jediného zastavení na hranicích, paráda. Rozsah služeb v zahraničí, to co je teď, tenkrát nebývalo. Kvalita cestování, a to jak autem, tak letecky. Je toho hodně, co se změnilo k lepšímu.
Z důvodu našeho cestování bych přivítal euro, ale nejsem ekonom, a nevím, co by to udělalo s ekonomikou (ale to sem nepatří).
Na co bych vzpomněl s nostalgií? Asi na to, že dříve měli k sobě lidi blíže. Nehandrkovali se kvůli každé blbosti. Když vidím, jak se k sobě lidi chovají venku, v dopravních prostředcích, v ubytovacích zařízeních, jak jsme načichli amerikanismem a reklamujeme nebo soudíme se kolikrát kvůli prkotinám (moře je slané, je zima, je moc horko, není tam česká kuchyně, apod.) tak je mi z toho smutno. Jasně že plesnivý apartmán není prkotina, ale musím to řešit hned a na místě. Ale měli bychom se k sobě chovat slušně a ohleduplně, ctít místní zákony a zvyky, a pak i dovolená bude podle toho vypadat.
Děkujeme za velmi milé odpovědi. Zaujal vás rozhovor? Zeptejte se Sallyho na to, co vás zajímá...