Rozhovor s Arne1

Nově přinášíme rozhovory s ostřílenými cestovateli z Cestolina. Jejich vlastní zkušenosti a rady. Jako další jsme se rozhodli vyzpovídat uživatele Arne1.

Arne1 bývalý ajťák z vysoké školy, v současné době v důchodu. Veškerý volný čas tráví přímo na výletech a přípravou na ně, nebo lovem geokeší (geocaching). Kdysi jezdil hodně stopem a veřejnou dopravou. Dnes cesty přizpůsobuje úměrně svému věku, zdraví a přítelkyni. Pro delší cesty se snaží najít další spolucestovatele, aby se minimalizovaly cestovní náklady.
Domluví se německy, rusky, polsky. Za základ považuje umět pozdravit a poděkovat, případně znát nějaké ty číslovky.

Na Cestolinu si můžete přečíst jeho hodnotné příspěvky.

1) Arne, my o Vás víme, že opravdu hodně cestujete. Je něco, co vás cestování naučilo? Změnilo nějak zásadně pohled na některé věci?
Všude se najdou dobří lidé. Není dobré mít dopředu nějaké předsudky, skutečnost bude stejně jiná. Všude se dá domluvit, když obě strany chtějí.
2) Jaká je podle Vás česká povaha po tom, co máte srovnání ze spousty zemí?
Různorodá. Ale jsou i mnohem horší. Češi jsou sice někdy otravní a nevychovaní, ale alespoň se u jídla nechovají jako prasata. A i když jsou po stránce kouření otravní, tak občané některých západoevropských zemí klidně začnou smradit u snídaně.
3) Dáváte při svých cestách přednost aktivní dovolené před tou vyloženě odpočinkovou? Hledáte si dopředu informace o dané destinaci, sestavujete itineráře?
Kombinuji. Když je to s cestovkou pobytovka, tak chvíli odpočinek a pak zase někam vyrazit ať s nějakou agenturou nebo sami. Pokud jedu po vlastní ose, tak bývá program tak našlapaný, že se volno pro oddech jen těžko hledá (a přítelkyně pak hubuje, že jen balí a vybaluje). Informace samozřejmě hledám, buď pro naplánování trasy u individuální cesty, nebo pro přehled o možných výletech u pobytovek.
Nezanedbatelné je, kam mne nasměrují geokeše v místech, kde jsem nebo kam díky nim zamířím.
4) Jakou zahraniční kuchyni máte nejraději? A prozradíte nám, které jídlo si s oblibou dáváte opakovaně nebo si ho třeba i uvaříte doma?
Každou kromě anglické.
V Polsku si rád dám bigos (když ho náhodou mají), přítelkyně si dá s radostí pirohy. A když jedeme kolem sádek tak je jasné, že bude pstruh. Bigos je na přípravu náročný a přítelkyně nesnáší kyselé zelí, tak mám smůlu.
V Maďarsku je jasně halászlé a případně nějaký gulášek, klidně i přiostřený pálivou paprikou.
V Bělorusku jsou prioritou draniky.
V Rumunsku se těším na cokoliv s mamaligou (polentou) – ta se dá udělat snadno i doma, ale přítelkyni nechutná tak to sabotuje.
V Albánii jsem jedl fantastická jehněčí žebírka, divím se, že tam lidi tolik preferují italskou kuchyni.
V přímořských zemích samozřejmě ryby a jiné dobroty z místní kuchyně. Nesnáším podlézání cizincům typické například v Tunisku (například maďarský guláš po tunisku). Nebo mne štve móda pizzy, těstovin a hamburgrů kdekoliv, v mnoha destinacích je problém najít normální jídlo.
Nemám předsudky, že bych musel mít zrovna vepřové, když je dobré skopové nebo nějaké jiné maso, tak s tím nemám problém.
S tím souvisí i nápoje. V mnoha zemích je populární kvas, nechápu proč se taková výborná věc nedělá i u nás. Jugoslávská bylinná limonáda Kokta je podobná Kofole, jenom je více bylinková a nemá kofein. V Rumunsku se kdysi prodával vynikající nápoj ze zkvašené kukuřice (braga), bohužel dnes už byl asi všude vytlačen Coca Colou.
5) Pokud byste se měl rozhodnout pro jednu jedinou zemi, kde byste prožil zbytek života, která by to byla a proč?
Těžko říct. Ale když jsem někde byl déle, tak se mi stejně po dvou týdnech začalo stýskat po domově.
Děkujeme za velmi milé odpovědi. Zaujal vás rozhovor? Zeptejte se Arne1 na to, co vás zajímá...