Japonsko - tipy

klidný páteční podvečer,
konečně jsem si udělala čas na menší výlet do Japonska. Byla jsem před třemi lety, bylo to tedy spojené s Čínou a celá dovolená trvala skoro sedm týdnů, ale i když jsem cestu podstoupila hlavně kvůli Číně, s odstupem času mohu s jistotou říct, že Japonsko si natrvalo získalo moje srdce.
Jsou tři body, které mě nadchnuly - Sapporo, Tokio a Okinawa. Sapporo je ráj pro rybožrouty.ochutnala jsem tu lososí jikry s rýži a ježatkami, naprosto fantastický. město hodně žije, prakticky celý den i noc a byla jsem ubytovaná v typickém japonském hostelu. na zemi tatami, uprostřed dřevěný stůl, polštáře na sezení a tenká matrace, co se dávala na zem. V tokiu jsem byla nejdřív absolutně zmatená a nedokázala jsem pochopit systém metra, přechodů ani taxi. ale díky tomu, že jsem nenechala japonštinu náhodě, spojila jsem síly a pokusila se domluvit jejich jazykem. i když ze začátku to nebylo vůbec lehký, protože i když jsem je oslovovala japonsky, ignorovali to, když viděli, že jsem evropanka. v centru tokia není vůbec tak draho, jak by se mohlo zdát. doporučuju čtvrť v centru blízko adminsitrativních budov, kravaťáci vyjdou večer ven a je to opravdu zábava, jednou jsme to přehnali se saké a skončili na japonském karaoke 🙂 vypadalo to spíš jak jídelna z ruských pohádek. s prototypem amerického karaoke to nemá vůbec nic společného. co mi ale naprosto vytřelo zrak, byla okinawa, naprostý klid, pohoda, krásná příroda, průzračné moře. neskutečný zážitek.
mám i spoustu fotografií, kdybys chtěla 🙂
Bětka

ospalé pondělní ráno,
já jsem v rámci přestupu navštívila na dva dny Tokio a pocity nevím. na jednu stranu naprosto odlišná kultura, živo, na druhou stranu chudoba a docela dost špína. Hluk, bez kontaktu s přírodou, všechno ztechnologizované, chaotické, bez mžnosti osvojit si. japonci arogantní a všude prazvláštní těžko popsatelný smrad. ale abych jen nehanila, zážitek to byljiné zvyky, kultura, lidi, architektura. co mě dsotalo nejvíc, bylo jídlo. ale jstli bych vsadila celou a DRAHOU dovolenou na Japončíky, to teda nevím. spíš ne. ještě že jsme si pak jeli spavit chut dál .. a nebylo Tokio vrcholem cesty.

Bětka: Vy jste mi napsala úplně román! Díky moc za ochotu. Musela to být krása, to jste si teda udělala pořádný výlet. Mě dost zajímá právě Okinawa. Ono když člověk vidí ty fotky v různých průvodcích, tak to vypadá až neskutečně, že takové místo někde existuje 🙂)
Terez: Vážně chudoba a špína? To bych ani nečekala, měla jsem pocit, že Japonci budou spíš precizní co se týče pořádku. Já upřímně ani do Tokia moc nechci, ono je to na mě moc velké a rušné, právě bych chtěla spíše do těch měst, kde je pořád ještě cítit taková tradiční atmosféra 🙂

Já jsem byla v Japonsku už třikrát. Poprvé zcela bombastická dovolená, vše se mi líbilo. Podruhé, v jiném regiou, ale opět mnoho zážitků a po třetí s odstupem 10 let mě Japonsko docela zklamalo, už nebylo pro nás tak exotické. Nemohu říci, co se mi líbilo, a co ne, neboť města mi přišla poměrně monotónní. Stačí navštívit jedno velkoměsto, ostatní jsou již podobná. To samé hrady, stačí jeden, ostatní jsou podobné. Zajímavé je poutní město Kamakura u Tokia, kde je více než 1000 chámů. Na Nový rok, tedy prvních 3-5 dní v lednu je zajímavé sledovat poutě do budhistických chrámů.